Ve sbírce Východočeského muzea Pardubice je několik set velikonočních pohlednic. Nejstarší pocházejí z takzvané zlaté éry pohlednic, která trvala od 90. let 19. do desátých let 20. století, a právě tyto pohlednice jsou považované za nejpůvabnější.

Velikonoční pohlednice jsou plné křesťanské a pohanské symboliky. Často se na nich objevují motivy kříže, kočiček nebo beránka Božího. Ještě starší jsou symboly plodnosti v podobě vajíček (kraslic), časté bývá i znázornění zajíčka, opět symbolu plodnosti a štěstí. Svůj význam má i volba barev – převládá červená, jasně zelená a zářivě žlutá, což jsou opět barvy života a nových počátků.

Na první pohled lze poznat pohlednice z 50. let minulého století. Velikonoční křesťanské svátky komunistický režim neuznával a zejména v padesátých letech se je snažil nahradit svátky jara, přičemž se vyhýbal veškeré křesťanské symbolice. Tu většinou nahradil žánrovými fotografiemi jarní přírody a mláďaty. V době kolektivizace zemědělství bylo vydáno i několik zajímavých „budovatelských“ pohlednic, jež Velikonoce interpretovaly jako svátek jarních zemědělských prací. Nechyběla tak ani pohlednice s traktorem. 

Velikonoce se nicméně už koncem 50. let vrátily na výsluní v podobě krásných černobílých snímků s etnografickou tématikou, které zachycují lidové zvyky a kroje. Od šedesátých let byly čím dál oblíbenější reprodukce slavných malířů, například Josefa Lady nebo Vojtěcha Sedláčka.