Na úřadu práce působí PETR KLIMPL od roku 1991, posledních osm let stojí v čele krajské pobočky. Situaci spojenou s cizinci na trhu práce má tedy možnost pozorovat už dlouho. Navíc je členem zastupitelstva Pardubic, tudíž zná také pohled města. „Zaměstnavatelé se snaží zajistit cizincům dobré podmínky, aby nebyli trnem v oku spoluobčanům,“ říká v rozhovoru Klimpl.

Proč má Pardubický kraj dlouhodobě jednu z nejnižších nezaměstnaností?

Je to díky diverzifikaci jednotlivých odvětví národního hospodářství. Je tady stále nízká nezaměstnanost – když dojde k útlumu v jednom odvětví, tak nezaměstnané absorbuje jiný segment národního hospodářství. Máme i geografickou výhodu, jsme tady v rovinaté oblasti, výrobní podniky netrpí v zimě náledím a sněhem, takže jim nestojí dodávky.

Logicky je tady tedy díky nízké nezaměstnanosti hodně pracovníků ze zahraničí.

Ano. Dalším důvodem je, že ležíme na hlavní železniční trati a lidé sem mohou přijet bez přesedání. Dlouho tady byl stavební průmysl, kde pracovalo mnoho Slováků, ty firmy tady stále jsou, přichází sem stavební dělníci a další pomocní dělníci.

Kolik je v kraji cizinců?

Podle zákonů se tady cizinci vyskytují ve třech velkých skupinách – ti, kteří pracují na zaměstnaneckou kartu, krátkodobé pobyty na tři měsíce a pak jsou tady ti, kteří mají jen informační povinnost – cizinci z Evropské unie a cizinci s dlouhodobým pobytem. Dohromady jich bylo ke konci srpna v celém Pardubickém kraji 26 360.

Je to více, nebo méně než minulý rok?

Minulý rok touto dobou tady bylo o pět tisíc cizinců méně.

Čím to je?

Velkou poptávkou po pracovní síle. Zdroje pracovních sil v České republice teď nejsou dostatečné, Češi v dnešní době už moc pracovat přesčas nechtějí, na zdejším trhu práce taky moc nezaměstnaných lidí skutečně ochotných pracovat není, tak se zaměstnavatelé musí poohlížet po cizincích. Zdroje jsou ale omezené, protože na dlouhodobé pracovní povolení jsou stanoveny vládou limity, to se tedy brzo vyčerpá a zaměstnavatelé se musí rozhlížet po krátkodobých pracovních povoleních.

Jak je ta hodnota 26 360 cizinců velká ve srovnání s ostatními kraji?

Poměrově je v Pardubickém kraji evidováno daleko víc cizinců než třeba ve Středočeském kraji, kde ale mají cizinců, co se týče absolutního počtu více. Jenže mají 11 okresů, my máme čtyři. Na to, kolik máme obyvatel, máme nejvíc cizinců. Jen pro zajímavost, jenom v pardubickém okrese máme na úřadu práce pět lidí, kteří se zabývají pouze cizinci. Administrativa spojená se zaměstnáváním cizinců je náročná.

Kolik pracovníků myslíte, že v kraji pracuje na černo?

Určitě tady cizinci na černo jsou, ale v takovém počtu, že neovlivňují trh práce. My přesná čísla na úřadě práce neznáme, řeší je cizinecká policie ve spolupráci s inspektorátem práce. Osobně si myslím, že v poslední době jde spíš o administrativní závady, kdy někdo má požádáno a ještě jeho žádost nebyla vyřízena.

Musí mít cizinci, kteří sem přichází, zajištěné ubytování?

Zaměstnavatelé nemají povinnost informovat úřad práce, kde budou cizinci ubytováni. Každá firma, která tady cizince zaměstnává, se jim snaží zajistit ubytování. Při tom vznikají určité problémy. Třeba z Mongolska je tady přes 500 lidí, pro ty zajišťuje Foxconn, jejich zaměstnavatel, ubytování. Jenže na základě režimu slučování rodin za zaměstnanci přijíždí jejich rodinní příslušníci, včetně dětí. Pak se komplikuje jejich umístění do školských zařízení nebo třeba lékařská péče.

Nemůže se tady dít to, že cizinci z ubytoven postupně vystrnadí sociálně slabé?

Je to trh, kdo zaplatí víc, ten tam je. Soukromých ubytoven máme ale v kraji velmi málo. My tady takové ubytovny, kde se obchoduje s chudobou, nemáme.

Jaká je teď situace mezi Foxconnem a městem? Před rokem a půl město protestovalo proti příjezdu dalších mongolských pracovníků. Zlepšila se situace?

Po několika jednáních se situace Foxconn versus město zklidnila. K problémům docházelo, protože nebyli zajištění lékaři a kapacita ve školských zařízeních. Mongolské děti chodily do školy bez řádné přípravy. Navíc tady nemají trvalý pobyt, tudíž Pardubice na ně nedostávají příspěvky na školy. Zaměstnavatelé i velké agentury to už řeší, snaží se, aby cizinci nebyli trnem v oku samosprávám ani obyvatelům, aby se vyrovnali s okolím.

Jakou moc má město cizince odmítnout?

Žádnou. Zaměstnavatelé se ale snaží cizincům zajistit dobré podmínky. V Synthesii pořádají pro Ukrajince intenzivní kurzy češtiny, Foxconn má tým lidí, kteří jsou k dispozici 24 hodin denně a pomáhají řešit problémy, doprovází cizince k lékaři, a podobně.

Zmínil jste, že může přijít ekonomická krize. Budou cizinci první na ráně?

U krátkodobých tříměsíčních povolení to je jednoduché. Ti, co jsou tady na povolení k pobytu, tady zůstanou, dokud mají povolení k pobytu. Pohybují se tady na trhu práce, zaměstnavatel jim může dát výpověď. Ale oni mají povolení k práci i pobytu, takže mohou zaměstnání shánět někde jinde. Není nikde dáno, že budou první odcházet cizinci, byť odborové organizace, ve kterých cizinci většinou nemají zastoupení, budou nejspíš v takovém případě tlačit, aby odešli první. Ale rozhodně nechci paušalizovat, zaměstnavatelé sami posoudí, kdo má jakou produktivitu práce.

Jaké klady přináší cizinci do kraje?

Zajišťují profese, které čeští zaměstnanci už nechtějí dělat. Těch profesí je mnoho – pomocné práce, úklid, dělníci. V oblasti trhu práce zajišťují to, co se z českých zdrojů nepokryje.

Nebýt zahraničních dělníků, neměli by práci ani dodavatelé firem.

Ano, to je takový efekt domina. Zmapovali jsme, že ve firmách, jako je třeba Foxconn, pracujících systémem just in time – tedy nemá sklady a vyrábí rovnou z dodávek, a zakázky obratem zase odesílá, je na jednoho pracovníka ve výrobě, jeden a půl člověka v dodavatelských firmách. Tím nemyslím, že vyrábí další součástky, ale to je ostraha, stravování, doprava, logistika, balení a další pozice kolem. Ve firmě, jako je Synthesie, je ten podíl domino efektu asi 0,7 osoby. Tito lidé kolem by přišli o práci, kdyby výrobní firma skončila.

Kateřina Bečková