„Finanční podpora na těžbu kůrovcového dřeva pro menší vlastníky je jednou z možností, jak efektivně brzdit šíření kůrovce v našich lesích. Napadené dřevo je totiž potřeba z lesa dostat co nejrychleji a v tomto směru jsme přesvědčeni, že pomoci potřebují především ti drobní vlastníci. Nabízená dotace Pardubického kraje má hodnotu 200 korun za kubík pro vlastníky lesů do rozlohy 50 hektarů,“ řekl krajský radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil. Dodal, že v prvním kole vyhodnocování žádostí radní rozdělili přes 450 tisíc korun dvanácti žadatelům.

„Daleko výraznější zájem jsme předpokládali do konce září, což se potvrdilo. Celkově tak navrhujeme podpořit 101 žadatelů částkou téměř 3,2 milionu korun s tím, že osm žádostí musí projednat v prosinci krajské zastupitelstvo,“ upřesnil Krčil.

U Slepotic byl postřelen myslivec
Hon na Pardubicku skončil postřelením myslivce

Mezi adresáty dotace jsou obce, ale i soukromí vlastníci lesních porostů. Obec Přívrat na Orlicku vlastní necelých patnáct hektarů lesa, které jsou obklopeny porosty soukromých majitelů. „Samozřejmě máme velké výdaje na financování těžby kůrovcového dřeva, a tak jsme se rozhodli možnost dotace využít,“ předeslal starosta Přívratu Jan Stránský.

Stává se, že jeden neukázněný vlastník lesa maří práci těm, kteří se snaží s kůrovcem bojovat. „Ten brouk nemá logiku, usadí se znenadání a kdekoliv. My se proto snažíme spolupracovat se sousedními majiteli pozemků a řídit komunikaci, abychom to regulovali,“ dodal přívratský starosta.

Možným příjemcem dotace je i Mrákotín na Chrudimsku, tato obec je majitelem patnácti hektarů lesa. „Kácí se stále, situace je špatná. Budeme rádi za krajský příspěvek na těžbu,“ řekla starostka Ludmila Vacková. Mrákotínské lesy mizí, ale obec se snaží je nahradit. „Vysázeli jsme nyní dva a půl tisíce stromků a budeme v tom pokračovat,“ dodala starostka.

Kůrovcová kalamita nebývalých rozměrů zasáhla v uplynulých pěti letech postupně většinu smrkových porostů v zemi. Letos Lesy České republiky vysadí rekordních 90 milionů sazenic a zalesní 22 tisíc hektarů, což je historicky největší obnovovaná plocha. Na vykácených pasekách už rostou sazenice různých dřevin, 67 procent listnáčů a 33 procent jehličnanů, aby byly porosty odolnější vůči klimatické změně i škůdcům.

Tereza Topolská v dresu Riders Pardubice.
Na zápas se vždy namaluji, říká první hráčka univerzitní hokejové ligy

„Obnova lesa se daří díky obrovskému úsilí našich zaměstnanců i nedávno provedeným organizačním změnám, které se už projevují efektivnějším zvládáním kalamity i zrychlující se obnovou porostů,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Jako velmi dobrý a prospěšný nápad lze pokládat Den za obnovu lesa – Den, který nás znovu spojil. Akce pořádaná Lesy ČR se uskutečnila v polovině října na třinácti místech v zemi, v Pardubickém kraji to bylo ve Slatiňanech. „Pracovaly a bavily se celé rodiny. Nálada byla báječná a uvolněná, prostě jako vždycky, když děláte něco, co vás těší a má smysl. Odhadem přišlo 900 účastníků, kteří vysázeli celkem 2500 stromků,“ řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.