„Vedení města chce mít z Tyršových sadů park přívětivý pro lidi všech věkových kategorií, plný rozmanitých a zdravých stromů a zeleně. Výsledkem plánované revitalizace parku tedy nebude žádná holá pláň, jak tvrdí organizátoři petice proti realizaci připravovaného projektu,“ konstatoval náměstek pardubické primátorky František Brendl ze sdružení Pardubáci. „A nejedná se o jedinou nepravdu, která z jejich úst zaznívá,“ prohlásil.

Některé připomínky už byly zohledněny

V komisích, které projekt na revitalizaci parku v roce 2002 posuzovaly, byli podle současného náměstka pardubické primátorky odborníci na zahradní architekturu, botaniku a dendrologii, kteří projekt posuzovali rovněž z těchto hledisek. „Už oni brali na zřetel aktuální stav Tyršových sadů. Tedy jeho šedesátiletou zanedbanost, kterou nakonec nezpochybňují ani organizátoři petice (nahlas o ní ovšem příliš nemluví) a ve svém posudku ji také potvrdil nezávislý odborník,“ pokračoval František Brendl.

„Vítězný projekt tak nezohledňoval pouze architektonickou stránku věci, stejnou měrou řešil otázku ozdravění stromového porostu v parku. Projekt byl s tímto odbornou komisí také schválen, město jako jeho zadavatel si přesto ponechalo právo změn v počtu a konkrétních kusech kácených stromů,“ upřesnil náměstek primátorky.

„V souladu s tím se také na počátku roku uskutečnilo, nikoliv poprvé, přímo v Tyršových sadech šetření komise složené ze zástupců města, regionálních odborníků na botaniku a také ze současných bojovníků proti, dle jejich slov, nadměrnému kácení stromů v sadech, pana Svobody a pana Linharta,“ poznamenal František Brendl.

„Tato komise s projektem v ruce obešla všechny stromy v Tyršových sadech. Výsledkem obchůzky byl požadavek na zachování či přemístění pěti stromů, které měly být pokáceny. Současně komise doporučila ke skácení dalších 39 stromů, které chtěl původní projekt zachovat,“ dodal.

„Pan Svoboda přesto po pár dnech navštívil tvůrce projektu, architekta Jiránka, s požadavkem na snížení počtu kácených stromů. Připomínky pana Svobody byly zohledněny a některé ze stromů byly do plánované podoby parku vráceny. O tom oponenti mlčí. Stejně tak o faktu, že během revitalizace bude v Tyršových sadech vysázeno více než 250 nových vzrostlých stromů,“ pravil Brendl.

Naposledy podle něj vyšlo město skupině občanů podepsaným pod petici vstříc, když zadalo vyhotovení posudku nezávislému odborníkovi z Botanického ústavu Akademie věd České republiky Ivanu Staňovi.

"Pan Svoboda a představitelé Strany zelených, kteří se nyní vrhli s vervou do boje, tvrdí, že zadání bylo účelové a výsledkem je pouze tvrzení pana Stani, že plánované kácení je v souladu s původním projektem. Velmi dobře však vědí, že pan Staňa při svém rozhodování zohledňoval celou řadu dostupných dokumentů včetně hydrogeologické zprávy (podmáčení nového parku je jednou z největších obav pana Svobody), provedl šetření přímo na místě a osobně si vyslechl i připomínky manželů Svobodových. Závěr jeho posudku, jakkoliv připadá panu Svobodovi a spol. stručný a vágní, je tedy odborným souhlasem s plánovanými zásahy do stávajícího stromového porostu parku,“ vysvětlil náměstek.

Brendl: Chtěli jsme být otevření

„V případě Tyršových sadů jsme chtěli být naprosto otevření. Uskutečnila se veřejná projednávání projektu, připomínky jsme se snažili maximálním možným způsobem zapracovávat. A ani v tuto chvíli nechci s občany města válčit. Stále jsme přístupni kompromisu mezi aktuálně plánovanými úpravami a požadavky lidí podepsaných pod peticí proti kácení stromů. Neznamená to však, že bychom byli ochotni smést ze stolu projekt, který byl vyhodnocen odborníky jako nejlepší ze 16 konkurenčních návrhů a splňuje představy města a celé řady jeho obyvatel o přestavbě Tyršových sadů na atraktivní místo, které budou celoročně rádi navštěvovat všichni občané města od dětí po seniory.

Pokud si však někdo stanovil za cíl zachování parku v podobě, kdy se v létě zarostlá zákoutí stávají skrýšemi bezdomovců, v zimě cesty rozmáčenými bažinami a celoročně přestává být po setmění bezpečným místem, pak předem říkám, že tato představa je daleko za kompromisem, ke kterému jsme ochotni přistoupit,“ uzavřel Brendl.