Tu dobu známe většinou z knihy Staré řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky a nazýváme ji starší doba bronzová. Z tohoto úsvitu civilace se nám tu zjevila bronzová situla – vědro, které v zemi spalo přes tři tisíce let. Z neuvěřitelné propasti času však na světlo vyšel překrásný kus kovu, který krom údivu vyvolal i řadu otázek. Na některé z nich už archeologové znají odpovědi, další teprve hledají.

Nyní například mohou už přiznat, že nález století skrývala nenápadná písečná duna v obecním lese v katastru obce Kladina u Sezemic. V jámě tam 21. září náhodný nálezce objevil bronzové vědro o rozměru 65 na šířku a 75 centimetrů na výšku. Bohatě zdobené a tepané. A nastal poprask.


Na světě byla nádoba, kterou datace určila do let 1025 – 925 před narození Ježíše Krista. Přepsala totiž dějiny nejen místní, ale i evropské. Na sever od pohoří Karpat totiž nic podobného z těchto časů doteď nalezeno nebylo.
Konzervace, vyšetření na nemocničním tomografu, zprávy kolegům archeologům začaly skládat příběh a odpovídat na některé otázky.

„Velké překvapení přišlo z Maďarska. Tam si kolegové v Debrecínu a Hajdúböszörmenény totiž všmli, že mají ve svém držení další čtyři velmi podobné nádoby. Byly jsme se na ně osobně podívat, jedna z nich je doslova sestrou té naší. Totožná byla i samotná nálezová situace,“ popisuje jeden z důležitých průlomů ředitel Východočeského muzea Pardubice Tomáš Libánek. Podobnost nádob totiž naznačuje, že mohou pocházet ze stejné dílny.

Díky práci maďarských archeologů ale přišly i další odpovědi. U Kladiny totiž marně pátrali po dalších nálezech. Nádoba ležela v zemi zcela sama jako takzvané monodepozitum neboli samostatně uložený objekt.

„V Maďarsku měly tentýž nálezový kontext – tedy stranou sídel a jako monodepozita. Z toho se dá soudit, že nádoba mohla být objektem tehdejšího náboženství. Takovéto situly mohly být uloženy do země. Analýza ukázala, že v nádobě se nacházelo zřejmě proso, což dává další vodítko. Mohlo jít o pozůstatek výroby nápoje na bázi piva, které se pilo jako součást rituálu jehož finále mohla být oběť nádoby božstvům. Každopádně to ukazuje na velmi majetnou – elitní vrstvu společnosti,“ říká k nálezu archeolog VČM Jan Jílek.

V dnešní době nevyčíslitelná hodnota nálezu byla i tehdy pohádkovým bohatstvím. „Tyto nádoby se pojí s prostředím společenské elity v době Slezko – platěnické kultury, tedy jedné z kultur lidu popelnicových polí. Jenže právě ta byla vždy považována za nejchudší. Najednou se ale ukazuje, že tomu tak být nemuselo a proto je nález tak významný,“ vysvětluje Jílek.


Tím ale seznam objevů nekončí.

„Stále nevíme, zda byla montována už v místě výroby, či sestavována na místě. Samotné montování totiž mělo rituální charakter, což je doloženo z mladších období. Je zdobená tepáním a centrálním motivem je sluneční kotouč na čtyřech stranách obklopený motivy vodních ptáků. Motiv se nám objevuje poprvé na severu Evropy. Jde, dle naší interpretace, o znázornění sluneční bárky tažené pravděpodobně labutěmi. Známe tento motiv ze zdobení mečů, břitev či podobných artefaktů jinde, ale je to poprvé, co se takový motiv objevuje na východě Čech. Pro nás ale nejdůležitější bylo dno a jeho samotná konstrukce. To tvoří loukotě připomínající sluneční kotouč. Ale především - u maďarských nálezů se dno nikdy nenašlo. Nyní tedy doplňujeme část jejich skládačky," upozorňuje Jan Jílek.

Mezi dvěma bronzovými pláty dna byla, zřejmě kvůli stabilitě, uložena nekvalitně vypálená hlína. Z mladších dob už se dochovala pouze dna jednoduchá.

A také otázka původu už je jasnější.  „Slitina bronzu, ze které je situla vyrobena, obsahuje výrazné stopy kobaltu, což nás vede do oblasti příalpské či karpatské. Vyloučila se tím možnost, že by šlo o meď středomořskou. V které oblasti však byla nádoba vyrobena, tam čekáme na výslekdy projektu Iperion, který má do podzimu pomocí nejmodernějších analýz odhalit složení kovu. A bohužel, nikde se doposud nenašla ani samotná dílna, díky nálezům máme pouze distribuční mapy. Ty však nemusí ukazovat místa původu, ale místa poptávky,“ uzavírá Jan Jílek.

„Nádobu chceme po jejím detailním prozkoumání vystavit v takzvané připravované klenotnici, která má vzniknout tady na zámku. Rádi bychom za pomoci vysegrádského grantu připravili velkou výstavu těchto situl i z jiných míst," dodává náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.