„Hlavní příčinou bylo skutečně vyčerpání a ztráta motivace, nikoliv však z důvodu boje s epidemií covid-19, kterému jsem se věnoval naplno až do konce roku. Pandemií byla přerušena jakákoliv možnost koncepční práce, s jejíž vizí jsem nastupoval. V této době bylo velmi obtížné zorientovat se v chodu společnosti. Bylo třeba řešit řadu provozních problémů a v některých chvílích ani komunikace nefungovala zcela optimálně. Mé rozhodnutí nebylo lehké, ale další motivaci pro svoji práci jsem hledal stále obtížněji,“ napsal Sirový Deníku.

Odmítl přitom, že by důvodem byly i konflikty v rámci představenstva Nemocnic Pardubického kraje. „Žádná komunikace není optimální. Kdyby nedocházelo k občasným výměnám názorů, asi by něco nebylo v pořádku. Rozhodně jsme nebyli v nějakém trvalém sporu,“ dodal Sirový.

Rezignace Sirového k 31. prosinci, uprostřed vrcholící epidemie, byla překvapivá. Tak se o ní vyjádřil pro ČT, která o rezignaci Sirového informovala jako první, i ředitel NPK Tomáš Gottvald. Sirový ve funkci vydržel 10 měsíců. Jeho kompetence ředitele nemocnice v Pardubicích a v Chrudimi převzali náměstkové ve spolupráci s tříčlenným představenstvem NPK. Sirový odmítl i nabídku, aby v nemocnici zůstal aspoň jako lékař – chirurg.

Všech pět krajských nemocnic už je tak bez svých ředitelů. V listopadu totiž rezignoval i ředitel ostatních třech nemocnic (orlickoústecké, litomyšlské a svitavské) Jaroslav Kajzr. Fluktuace na těchto pozicích je vysoká dlouhodobě.

Chirurg Sirový dříve přednášel na zdravotnických univerzitách, působil na pardubické záchrance, byl primářem v Jičíně a nyní má úvazek v hradecké „fakultce“.