Vojáci smíšeného kontingentu, který měl základnu přímo na kábulském letišti, se starali hned o několik věcí. Jejich hlavním cílem bylo zajistit zásobování koaličních sil. Další skupina měla za úkol chemický sběr vzorků v terénu a jejich následný rozbor i pro ostatní spojenecká vojska – například kvůli detekci výbušnin nebo prověrky stravovacích zařízení.

Poslední částí kontingentu pak byla skupina instruktorů, kteří měli na starost výcvik a přípravu afghánských pilotů na řízení a údržbu vlastních vrtulníků.
Velký kulturní šok

„Bylo to jako skok z jedenadvacátého do čtrnáctého století,“ popsal dojmy z Afghánistánu velitel kontingentu Pavel Jelínek. „Tamní životní styl je naprosto rozdílný proti tomu, co známe tady – pro nás je ten kulturní rozdíl v podstatě nepředstavitelný. Místní lidé koaličním silám příliš nedůvěřují. Oproti Balkánu je tady potřeba daleko více pozornosti a ostražitosti k okolí. Nepomáhá nám ani jazyková bariéra,“ vypočítává své zážitky Pavel Jelínek.

„Z návratu domů máme samozřejmě radost. Pro asi tři čtvrtiny prvního kontingentu to bylo první nasazení v Afghánistánu,“ podotýká velitel kontingentu.


„Kdybych měl popsat běžný denní režim, musel bych se zeptat každého zvlášť. Obecně mohu říct, že například večer se vojáci věnují sportovním aktivitám nebo díky internetu mohou komunikovat se svými rodinami. Za sebe mohu prozradit, že jsem se snažil, aby tak různorodá skupina plnila všechny dané úkoly co nejlépe a hlavně abychom se všichni vrátili domů v pořádku. To se naštěstí podařilo,“ usmívá se Pavel Jelínek.

V současné době se v Afghánistánu nachází ještě 335 našich vojáků v provinciích Kandahár, Lógar a v hlavním městě Kábulu.