Z některých středních škol v Pardubickém kraji zůstávají téměř rok po jejich ukončení bez práce desítky absolventů. Nezaměstnanost postihuje hlavně mladé lidi z učilišť, středoškoláci ze středních odborných škol a zvláště gymnazisté jí tolik ohroženi nejsou, vyplývá z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Pardubický kraj slibuje, že síť škol upraví.

Například z absolventů pardubické Střední odborné školy a učiliště v Polabinách včetně dálkového a nástavbového studia bylo v dubnu v evidenci úřadů práce 60 lidí, z nichž 30 dosud nikdy nepracovalo a školu nejspíše opustili vloni. U ostatních doba od úspěšného ukončení studia nepřekročila dva roky.

„Někdo nechce do práce programově, někoho ke studiu přiměli rodiče, ale jeho to nebaví. V rozměru naší školy ale 30 loňských absolventů není tak velké číslo, ročně končí kolem 280 lidí,“ řekl ředitel školy Ctirad Kreml.

Práci nechtějí?

Podle Kremla často zaměstnavatelé, zvláště u oborů kuchař, číšník či prodavač, absolventy využívají jen na krátkodobé práce, nechtějí je vzít na trvalý pracovní poměr a někdy je vyplácejí v hotovosti načerno. Pro firmy je to výhodnější, mladí lidé však zůstávají v evidenci úřadů práce a berou podporu v nezaměstnanosti. Navíc je odrazují pracovní podmínky, časté směny a práce o víkendech. O některé profese také není příliš zájem, například o chemické laboranty či krejčí, neboť odvětví je v útlumu.

Podobné důvody uvádí také Střední odborná škola a učiliště obchodu a služeb v Chrudimi, jejíchž 53 absolventů evidují úřady práce, z toho 27 dosud nepracovalo. Nejčastěji hledají zaměstnání lidé vyučení v některém z oborů v pohostinství, celkem 34 kuchařů a číšníků a obdobných profesí. Vedení školy to zčásti přičítá nezájmu absolventů najít si místo.

„Pro gastronomické obory činí nabídka volných míst v dojezdové vzdálenosti 30 minut od Chrudimi 32 pracovních pozic, což plně pokrývá počet neumístěných absolventů naší školy. Proč nabídek nevyužijí, je otázkou, ovšem dle mého názoru ne na školu, která je připravuje na jejich budoucí povolání,“ uvedl ředitel Jaroslav Kořínek.

Škola také vidí problém na straně zaměstnavatelů, kdy si mnoho absolventů přivydělává příležitostnou účastí na jednorázových akcích. U některých oborů škola, kde studuje celkem 600 žáků, reaguje na nižší poptávku. Budoucích cukrářů a cukrářek chce příští rok přijmout o třetinu méně, neboť nabídek na trhu práce pro tento obor je minimum.

Trh je nasycený

Ze škol na Svitavsku se obtížně uplatňují absolventi Střední odborné školy a obchodního učiliště v Poličce, kterou zřizuje Svaz českých a moravských spotřebních družstev. V registrech pracovních úřadů jich bylo na konci dubna 46 včetně 24, kteří dosud nepracovali. Letos školu opustí 135 lidí. Problémy mají zejména kosmetičky a kadeřnice. „Lidé tyto služby méně využívají, snad i kvůli ekonomické krizi. Málokdo je chce také zaměstnat a vytvářet si tak vlastně budoucí konkurenci, navíc trh je už nasycený,“ řekl zástupce ředitele Jiří Kapras.
Z absolventů Integrované střední školy technické ve Vysokém Mýtě, z níž ročně vyjde 130 studentů, hledá práci 40, pro téměř polovinu z nich by to bylo první zaměstnání. Nejčastěji jsou mezi nimi automechanici či klempíři. Ředitel Luděk Roleček žádné racionální vysvětlení nemá.

Slučování škol


Pardubický kraj před lety pod vedením ODS prosadil první úpravu středoškolského vzdělávacího systému, tzv. optimalizaci. Některé školy sloučil, další omezil nebo upravil vyučované obory. Snažil se také děti přivést k zájmu o technické obory a učiliště, ale nepříliš úspěšně. Kvůli klesajícímu počtu dětí letos krajská radní pro školství Jana Pernicová doporučila některým gymnáziím a obchodním akademiím snížit počet otvíraných prvních ročníků. Některé školy to udělaly, neboť nebyly schopny třídy naplnit.

„Připravujeme novou koncepci školství, která by měla přinést změny. „Bude předložena v červnu krajskému zastupitelstvu,“ řekl vedoucí odboru školství krajského úřadu Ladislav Forman.