Volit mohli jen ze tří jmen: Eucalypta, Equadora a Etnica. U klisny, jejíž genetická linie byla založena už v době vlády Rudolfa II., není volba jména žádná hračka. „Jména musí být schválena prostřednictvím plemenné knihy a musí začínat na počáteční písmeno matky, kterou v tomto případě byla Escoria. Stejné jméno se však nesmí opakovat minimálně dvě chovné generace koní, tedy zhruba 40 let," vysvětlila Romana Oulická, manažerka komunikace Českého rozhlasu Pardubice. Narodí-li se hřebeček, nese jako první část jména jméno kmene po svém otci, druhá část jména je vlastní jméno matky, následuje římská číslice, tzv. kmenové číslo otce, a arabská číslice, která vyjadřuje pořadí potomka po otci.

„Naživo" z hřebčína

Letošní první hříbě v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem – hřebeček, který se narodil 12. února – nese jméno: Generalissimus Extracta XLIX-10. Jak značí poslední číslo, hříbě je desátým potomkem po svém otci.

Český rozhlas Pardubice nabídl včera dopoledne svým posluchačům tříhodinový přímý přenos ze kladrubského hřebčína, včetně křtu kobylky (na snímku). Padesát lidí uposlechlo výzvu a i přes chladné počasí se zúčastnilo natáčení s moderátory Jitkou Slezákovou a Pavlem Kudrnou. „Podívali se, jak se dělá přímý přenos, a slyšeli mnoho zajímavostí o chovu starokladrubských koní, o snaze hřebčína o zapsání do knihy UNESCO i o novinkách nadcházející návštěvnické sezony," popsala Romana Oulická.

Pět set koní

V současnosti chová Národní hřebčín Kladruby nad Labem téměř 500 koní. Přímo v Kladrubech si mohou návštěvníci prohlédnout starokladrubské bělouše spolu s malým stádem českých teplokrevníků. Celkem je zde ustájeno cca 250 koní. V hřebčíně ve Slatiňanech jsou pak ustájeni starokladrubští vraníci, což je dalších 250 koní.