Vypadá, že je člověkem nedotčená, přesto jsou v ní vyšlapané cestičky. Po několika minutách chůze přitom lze najít zarostlé panelové cesty, torzo budovy, která prý kdysi bývala vojenskou jídelnou, nebo dva staré železné mosty. Na ně je však vstup zakázán, stejně tak už není možné se dostat do zmiňované budovy.

Po tom, co město Pardubice získalo bývalý vojenský prostor do svého vlastnictví, rozhodlo se udělat několik bezpečnostních opatření.

Příroda si poradila

„Cvičiště bývalo kdysi oplocené. Po letech nepoužívání je plot pryč a příroda si s ním poradila po svém. Je to vlastně kus volné přírody, kam si lidé zvykli chodit na procházky, běhat a podobně. V tom jim nemůžeme a nechceme bránit, ostatně prostor má sloužit právě pro rekreační účely obyvatel Pardubic, s tím jsme jej od armády přebírali,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát a dodal: „Na druhé straně si lidé musí být vědomi toho, že i když jsme se snažili co nejvíce eliminovat rizika, stále jde o neudržovaný pozemek, na který vstupují na vlastní nebezpečí.“

V datech:

2011
- už v roce 2011 město Pardubice usiluje o získání Červeňáku do svého majetku
- vlastník pozemku, Armáda České republiky, prostor označuje jako zbytný, následně ho nabízí městu k odkupu za více než 40 milionů korun
- Pardubice nabídku odmítají, stojí o bezúplatný převod části pozemku

2014
– město začíná plánovat silniční propojku z Višňovky do Pardubiček, která má protnout Červeňák

2016
– Pardubice žádají o bezúplatný převod pozemků potřebných pro stavbu propojky

2017
- Pardubice žádají armádu o všechny pozemky vojenského cvičiště
- v únoru roku 2017 odesílá náměstek primátora Jan Řehounek na Ministerstvo obrany žádost o bezúplatný převod všech pozemků

2018
- plány s propojkou se mění – nově má sloužit jen chodcům, cyklistům a záchranářům

2019
- v květnu město Pardubice získává pozemky na Červeňáku o rozloze 19 hektarů
- mosty jsou zavřené, radnice plánuje území více zabezpečit
- vedení magistrátu potvrzuje snahu vyvázat se ze slibu armádě, že na území postaví silniční propojku

Cestu do cenné přírodní lokality si našli také bezdomovci, kteří se ubytovali v bývalé jídelně. Její okna a dveře nechalo město nyní zabednit. „Zamřížovali jsme vstupy, aby se z toho nestalo feťácké doupě,“ doplnila náměstkyně primátora Helena Dvořáčková. Budova zůstane nepřístupná do doby, než bude jasné, jak se s ní naloží dále.

Mosty jsou zavřené, chybí zábradlí

Vedení města se snaží minimalizovat rizika například také tím, že místa, kde hrozí pád osob ze svahu, osadilo zábradlím, na velké díry v zemi upozornilo páskami a u mostů instalovalo zábrany proti vstupu a také vjezdu do území od hřbitovů.

Mosty přes Chrudimku jsou ve velmi špatném stavu. Jednomu chybí zábradlí, druhý má zase shnilou mostovku, proto jsou oba z bezpečnostních důvodů uzavřené. „Na druhém mostu je mostovka udělaná z dřevěných fošen a některé z nich jsou úplně shnilé a jsou tam díry,“ popsala náměstkyně Dvořáčková.

 Brzy by se však mohly pro veřejnost znovu otevřít. „Dokud statik nevydá posudek, jsou mosty uzavřené. Na odboru dopravy řeší, který z nich se zprovozní dříve a jaké opravy se tam budou dělat. Už se statikem jednají a vypadá to, že mosty se pro pěší otevřou asi poměrně brzy,“ informovala náměstkyně. (las, tom)

Most z roku 1911 se přesunul z centra
  
Mosty jsou v lokalitě hned dva, od sebe jsou vzdálené asi 300 metrů. Po jednom z nich, Červeňáku, se území jmenuje. Most vznikl v roce 1911 a původně sloužil v centru Pardubic, kde lidem pomáhal dostat se přes řeku u bývalé reálky. Šíře vozovky tehdy činila asi pět metrů, metr a půl byla šířka chodníků, jeho kapacita tak byla již nedostatečná a v roce 1935 byl nahrazen.
Aby nedošlo k omezení dopravy, byl nejdříve most posunut o několik metrů vedle. Po dostavění nového přemostění byl pak přesunut o dva kilometry jižněji – do vojenského areálu, kde byl natřen velmi sytou červenooranžovou barvou, následně se mu tedy začalo říkat Červeňák.

KOHNŮV MOST

Druhý most se nazývá Kohnův podle takzvané Kohnovy soustavy, tedy typu konstrukce, která byla pro jeho stavbu použita. Most byl součástí vojenské úzkorozchodné drážky zvané „Špitálka“. Tato trať obsluhovala vojenské cvičiště na levém břehu řeky a oblast v Pardubičkách na pravém břehu řeky.

Zdroj: ppcervenak.cz