Virus ptačí chřipky se tak v České republice poprvé vyskytl v chovu drůbeže. V Tisové chovají asi 6000 krůt a 1800 z nich už smrtelné nákaze podlehlo. Ostatní krůty budou dnes utraceny. Jedná se o patnáctý případ výskytu ptačí chřipky na území republiky, nákaza se však před tím vyskytla jen u volně žijících ptáků. „Pokud by se potvrdil vysoce patogenní druh, přijmeme přísná veterinární opatření,“ řekl Deníku hlavní hygienik ČR Michael Vít.

Po oznámení této skutečnosti svolal ještě ve středu večer vicehejtman Pardubického kraje a místopředseda bezpečnostní rady kraje Roman Línek mimořádné jednáníBezpečnostní rady Pardubického kraje.
„Obyvatelům obce ani vokolí žádné nebezpečí ani zdravotní rizika nehrozí. Obyvatelé snakaženými zvířaty do styku nepřichází, pracovníci farmy budou vybaveni ochrannými pomůckami a budou instruováni hygieniky jak se chovat,“ uklidňuje vicehejtman Línek stím, že je sice potvrzen virus ptačí chřipky, není však specifikován jako vysoce patogenní kmen. Výsledky této specifikace budou známy nejpozději vpátek 22. června. Pokud se potvrdí, budou následovat přísná opatření včetně likvidace chovu a dezinfekce. Současně by bylo vyhlášeno ochranné pásmo (3 km) a pásmo zvýšeného dozoru (10 km). Pro občany by to znamenalo sledovat zdravotní stav domácí drůbeže, nepřesouvat ji a produkty chovu a nepořádat výstavy. Bezpečnostní rada kraje také chce starostům preventivně zopakovat informace o postupech vpodobných případech.
Vsoučasné době je uzavřeno ohnisko viru (areál farmy) a bude uzavřena i silnice vúseku Hrušová – Tisová (odbočka zI/35). Odcházející lidé i technika procházejí dezinfekcí, stejně jako bude dezinfikována celá farma. Vyčištění farmy by mělo být dokončeno do soboty. To vše ve spolupráci hasičů, armády a policie. Zároveň probíhá šetření, jak se virus do chovu dostal.
Jednání bezpečnostní rady se účastnili zástupci Pardubického kraje, krajského úřadu, Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje, Policie ČR, armády a také krajské hygienické stanice a státní veterinární správy.
Další informace pro média bude vydána vpátek 22. června 2007 po oznámení výsledků specifikace viru.

Preventivní opatření

Krajská veterinární správa přijímá preventivní opatření. Z chovu se nesmí nic přesunovat a dohledává se i pohyb drůbeže zpětně. Veterináři připravují také vymezení pásem ochrany a dozoru o poloměru tři a deset kilometrů od místa výskytu.

"V současné době je krůtí chov neprodyšně uzavřen a od zítřka (čtvrtka) bude probíhat jeho likvidace, o tom už je rozhodnuto," řekl ČTK ministr zemědělství Petr Gandalovič. V desetikilometrovém pásmu veterinární správa prověří nejen komerční, ale i soukromé chovy. Celostátní opatření podle ministra zapotřebí nejsou.

Ochranné omezení vývozu drůbeže ze strany Evropské unie Gandalovič nepředpokládá. "Evropská komise byla standardně informována a neočekávám, že by České republice mělo hrozit nějaké embargo. Tyto případy lokálních opatření se vyskytují i v jiných zemích," uvedl.

"V bezprostředním okolí farmy se nacházejí pouze drobné chovy drůbeže, asi tři kilometry od ní je chov drůbeže přibližně o 17.000 kusech," řekl Radek Axmann z Krajské veterinární stanice Pardubického kraje.

Chov v Tisové patří podle veterinární správy Zemědělsko obchodnímu družstvu Zálší.

Pro chovatele i obyvatele obce Tisová, kde byly krůty chovány, je to šok. Představitelé družstva byli potvrzením viru zaskočeni a nechtěli se vyjadřovat. „Počkejte na oficiální rozbory,“ řekl Deníku místopředseda družstva František Houdek. Podle předsedy představenstva družstva Františka Bartoše by ztráty mohly dosáhnout výše až dva miliony korun.

Opatření přijímá i Krajská veterinární správa v Pardubicích. Z chovu se nesmí nic přesouvat a zjišťuje se zpětně pohyb drůbeže.

Tisová nebyla na šokující událost připravena. „Nic o tom nevím, překvapuje mne to, jste první, kdo mi to říká,“ reagoval na dotazy Deníku starosta Tisové Vojtěch Eliáš.

Lidé z malé obce na Orlickoústecku jsou zprávou o ptačí chřipce zděšeni. „Stále doufáme, že se to nepotvrdí,“ řekl obyvatel Tisové Miroslav Záleský. „Samozřejmě, že máme strach,“ dodal. Jiní obyvatelé před novináři, kteří zaplavili obec, raději prchají. Teď je nejspíš čekají mimořádná opatření.

Lidé v samotné obci i v okolí se musí připravit na to, že v případě patogenního viru H5N1 budou přísně zaevidovány všechny chovy drůbeže, a to zřejmě v okruhu deseti kilometrů, kontroly půjdou také od domu k domu.

Obyvatelům obce ani vokolí žádné nebezpečí ani zdravotní rizika nehrozí. Obyvatelé snakaženými zvířaty do styku nepřichází, pracovníci farmy budou vybaveni ochrannými pomůckami a budou instruováni hygieniky jak se chovat.

Podle veterinářů byl objev ptačí chřipky nečekaný. „A to přesto, že jsme tuto oblast sledovali velmi pozorně, protože je riziková. Je tam vysoká koncentrace drůbeže i vodního ptactva,“ řekl Zbyněk Semerád ze Státní veterinární správy.

První případ ptačí chřipky se v ČR objevil v březnu 2006, poté bylo zaznamenáno dalších 13 výskytů. Vždy šlo o volně žijící ptáky - labutě, které byly nakaženy člověku nebezpečným virem ptačí chřipky H5N1.

Evropské státy už mají sptačí chřipkou své zkušenosti. Snemocí vchovech drůbeže se vloni potýkalo například Maďarsko, Rumunsko, či Turecko. Nedošlo však knakažení člověka. To vjihovýchodní Asii byly zaznamenány i smrtelné případy u lidí. Je to dáno zejména odlišným chovem drůbeže i nedostatečnou hygienou. Státní veterinární správa však všechny obyvatele Česka ujišťuje, že na pulty řeznictví či do chladicích boxů vobchodech se nesmí dostat žádné zdravotně závadné maso ani vejce. A to bez ohledu na to, zda je ptačí chřipka za dveřmi. „Na kuře, krůtu či husu zobchodu lze bez obav sahat, neboť jde o ptáky známého původu, kteří byli veterinárně prohlédnuti,“ uklidňuje Státní veterinární správa.
Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytlo se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči této nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Nyní se v České republice poprvé objevil virus ptačí chřipky právě v chovu drůbeže.

Ilustrační foto

Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné viry H5 a H7 - zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou do dvou dnů. Existuje ale i lehčí forma nemoci, kdy drůbež má jen opelichané peří a snáší méně vajec.

Nemoc je ale nebezpečná i pro člověka. Nejnebezpečnější je pro něj virus H5N1, který byl u člověka poprvé objeven v roce 1997 v Hongkongu. Desítky lidí už na tento virus zemřely. Zatím nebyla prokázána přenositelnost z člověka na člověka.

Lidé se mohou ptačí chřipkou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa. Člověk se může nakazit i prostřednictvím ptačích výkalů, které uschnou a rozpadají se na prach, který poté lidé mohou vdechnout. Infikováno virem může být i ptačí peří.

Konzumovat drůbeží maso a vajíčka ale není nebezpečné po dostatečné tepelné úpravě. Virus lze spolehlivě zničit tepelnou úpravou při teplotě 70 stupňů Celsia.

Příznaky ptačí chřipky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky: horečka, suchý kašel, bolest hlavy a bolest svalů, přičemž se mohou objevit i příznaky méně časté - například zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání.

Ptačí chřipka je pro člověka velmi nebezpečná. Zatímco běžnou chřipku způsobuje vždy jen mírně se měnící chřipkový virus, proti němuž mají lidé protilátky, případně nemívá nemoc tak těžký průběh a dá se proti ní očkovat, lék či vakcína na ptačí chřipku dosud neexistuje. Antivirotika Tamiflu a Relenza mohou zmírnit a zkrátit průběh nemoci. Očkování proti běžné chřipce nepomáhá.

Nelze ani vyloučit nebezpečí pandemie, zejména prokáže-li se, že je virus přenosný z člověka na člověka. Zvířecí viry totiž mohou rychle mutovat, a pokud by se navíc virus zkřížil s virem lidské chřipky, mohl by vzniknout krajně nebezpečný typ - tři chřipkové pandemie minulého století (1918, 1957 a 1968) způsobily podle badatelů takové viry. Někteří vědci však oponují tím, že virus H5N1 je znám už řadu let, a kdyby měl potenciál přenosu mezi lidmi, vypukla by pandemie již dávno.

Po celém světě si podle údajů Světové zdravotnické organizace dosud virus H5N1 vyžádal 192 lidských životů z celkem 314 známých případů přenosu ptačí chřipky na člověka. Zatím poslední známá oběť je z Vietnamu, kde po 18 měsících nemoc v posledních týdnech opět propukla a začala vážně decimovat chovy drůbeže, zejména vodní, která nebyla očkována. Virem se podle ministerstva zdravotnictví nakazilo pět lidí.

Chronologický přehled dosavadních případů ptačí chřipky v Česku:

20. března 2006 - Nedaleko Hluboké nad Vltavou-Zámostí byla nalezena mrtvá labuť. Laboratorní zkoumání u ní posléze potvrdilo virus H5N1.

25. března 2006 - V Českých Budějovicích byla na břehu Vltavy nalezena uhynulá labuť s ptačí chřipkou.

27. března 2006 - V Hluboké nad Vltavou, pouhých 300 metrů od místa prvního nálezu, byla objevena další mrtvá labuť s virem ptačí chřipky.

29. března 2006 - V Českých Budějovicích byla nalezena další mrtvá labuť. I u ní testy potvrdily virus H5N1. Ve stejný den byla nalezena mrtvá labuť s ptačí chřipkou i v jihočeských Bavorovicích.

30. března 2006 - Labuť s virem H5N1 byla objevena u Novovrbenského rybníku v okolí Českých Budějovic. Sedmý případ ptačí chřipky v ČR byl zaznamenán u uhynulé labutě v Týně nad Vltavou.

1. dubna 2006 - V Bavorovicích u Českých Budějovic byla nalezena labuť s virem H5N1. O den později byl na stejném místě zaznamenán i desátý případ, opět u labutě.

2. dubna 2006 - U rybníka Velká Černá za obcí Mirochov na Jindřichohradecku byla nalezena mrtvá labuť, u níž veterináři identifikovali virus ptačí chřipky.

7. dubna 2006 - Objevena uhynulá labuť v Chrástovské zátoce na Orlické přehradě. Testy potvrdily ptačí chřipku.

8. dubna 2006 - Na levém břehu Vltavy v Českých Budějovicích byla uhynulá labuť, která byla nakažena virem H5N1.

12. května 2006 - U obce Kostice na Břeclavsku, nedaleko řeky Kyjovky, byly nalezeny dvě mrtvé labutě. V jejich tělech veterináři nalezli virus ptačí chřipky.

20. června 2007 - Patnáctý případ ptačí chřipky se vyskytl v chovu krůt na Orlickoústecku.