„Zatím z toho mám dobrý pocit, ale pořád jsme teprve na začátku. Až tak za rok budeme chytřejší. Ale doufám, že nám to pomůže snížit náklady,“ uvedl pro Deník ředitel knínického agrárního družstva Ladislav Menšík.
Sám doufá, že senzory, které z dálky vypadají spíše jako okrasa s typickými hanáckými prvky, budou mít vliv na celý zemědělský sektor. „A to nejenom, co se týče závlahy, ale také nám napoví, kdy a jak je potřeba aplikovat hnojiva či pesticidy,“ dodal ředitel.
Z pohledu pardubických vědců budou čísla z letošního jarního měření více než dobře vypovídající a novinku řádně prověří. Začátek letošního roku je totiž abnormálně teplý a skoupý na zemní vláhu.
„V některých lokalitách máme nyní deficit od 20 do 60 milimetrů vláhy v povrchu půdy. V některých oblastech severovýchodních Čech pak tato vláha prakticky chybí,“ řekl bioklimatolog Miroslav Trnka ze serveru Intersucho.
Ani vyhlídky dalších dní nejsou pro zemědělce uspokojivé. Je otázka, kolik srážek přinese nadcházející víkend. „Dva ze tří modelů nám říkají, že se průměrný počet srážek nenaplní, což by mohlo ohrozit například úrodu obilovin. Pokud bude pokračovat sucho dál, tak zemědělci očekávají, že letos bude až pětinový pokles výnosů,“ dodal Trnka.
close
info
Zdroj: Univerzita Pardubice
zoom_in
Chytré senzory z Univerzity Pardubice pomohou zemědělcům
Za současným nedostatkem vláhy bioklimatolog vidí nejen teplý podzim, ale i abnormálně teplou zimu s minimem sněhu a mimořádně suchý březen. V takové konstelaci nedošlo k akumulaci vláhy.
Trudné vyhlídky na suché měsíce však nahrávají do karet pardubickým vědcům, kteří si chtějí patentovat senzor, jenž v budoucnu pomůže zemědělcům efektivně řídit závlahu. Na něm spolupracují i se Západočeskou univerzitou v Plzni.
DÁVKOVÁNÍ VODY
„Naše chytré senzory umí měřit různé parametry v několika hloubkách půdy. K senzoru se připojí komunikační jednotka, která data o stavu zeminy přenáší na cloudové úložiště, kde je lze analyzovat. Díky tomu je možné monitorovat stav zeminy v čase pro zavlažované systémy, optimalizovat dávkování vody a ovlivnit velikost úrody,“ popsal Tomáš Syrový z Katedry polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice.
Jejich senzor je navíc levný a ekologický. Při výrobě jsou použity výhradně přírodní materiály.
„Jako nosiče pro senzory využíváme přírodní materiály, zároveň nejsou použity žádné kovové materiály. Za pouhou jednu hodinu lze natisknout stovky až tisíce senzorů,“ dodal Syrový, který spolu s dalšími partnery projektu již podal žádost o evropský patent na tuto novinku.
