„Sympatizujeme s vizí vytvoření otevřeného prostoru, jenž by svou formou a náplní představoval živý organismus produkující kulturní, zájmové i komerční aktivity – Kulturfabrik," napsali v otevřeném dopise pardubickým zastupitelům zástupci občanského sdružení Město na kole.

„V zahraničí i u nás nalezneme několik příkladů, kdy rekonverze bývalého průmyslového areálu předešla řadě problémů, s nimiž by se vedení města muselo potýkat v případě jeho nevyužití a postupného chátrání," doplnili.

Reagovat rychle!

„Charakteristickým rysem tohoto modelu fungování je otevřenost a nabídka tvůrčího prostoru, který může sloužit soukromým osobám, živnostníkům, neziskovým organizacím a školským zařízením. Tyto subjekty mají také zájem na tom, aby prostor vzkvétal a rozvíjel se," podotkli zástupci sdružení Město na kole.

„Aby mohl takovýto přerod začít, je nutné reagovat rychle, dokud je areál v kvalitním a přiměřeně funkčním stavu. Odkoupení či finanční spoluúčast města při prodeji Automatických mlýnů by znamenaly příležitost s takovouto proměnou začít. V opačném případě, tedy správy prostoru pouze soukromým vlastníkem, hrozí prodlévání a časové ztráty, jež s sebou přinesou finanční i kulturní újmu," prohlásili zástupci sdružení.

„Naše občanské sdružení podporuje oživení této mlýnské lokality. Pokud by se podařilo budovy a areál zpřístupnit díky iniciativě Mlýny městu, dovedeme si představit konkrétní využití i pro naše potřeby. Jedná se o zázemí svépomocné cyklodílny a učebnu pro nárazové tematické dílny. Nabízí se i využití venkovní plochy pro sportovní hřiště na bike polo," dodali zástupci sdružení.

Podle nich má město Pardubice již několik zkušeností s úskalími, která s sebou nese správa bývalých industriálních prostorů. „Z těchto příkladů mohla vyplynout řada ponaučení, jež mají nyní Pardubice možnost zúročit. Doufáme, že město sebere odvahu a vyjde této výzvě vstříc. Nevěříme, že se město neumí o svůj majetek postarat. Na᠆opak, chtěli bychom ho aktivně podpořit a dát mu příležitost ukázat, že to umí. Domníváme se, že bychom se měli s úctou zachovat nejen k Josefu Gočárovi, ale i sami k sobě. Chceme totiž město pro život," řekli zástupci sdružení.

40 milionů je moc

„Cena, se kterou stávající vlastník areálu operuje, tedy částka 40 milionů korun, se nám zdá být značná. Reálnější tržní odhad hovoří o 17 milionech. Je hezké, že se v tomto projektu angažuje hodně kulturních spolků, ale je nutné si nejprve říci, co s mlýny dál. Pokud by měly sloužit kultuře, je třeba zajistit zdroje financování," vyjádřil se šéf opozičního zastupitelského klubu „ódéesky" Petr Klimpl.

„S podobným nadšením jsme vítali, když město získalo areál Tesly Kyjevská. Počítalo se s velkým rozvojem, ale ve finále provoz areálu stojí město ročně 1,5 milionu korun a je z něj ruina na zboření," varoval Petr Klimpl.