„Nejprve jsem baletila. Pak jsem se na stavební průmyslovce dostala do kroužku, kde jsem k společenskému tanci tak nějak skutečně přičichla. Nejvíce mě bavila latina, pak jsem se dostala i k standardu. Postupně jsem přešla až k funkci trenérské,“ uvedla Ludmila Mičjanová.
V Pardubích vede každoročně taneční kurzy. „Nejprve jsem dělala deset let asistentku tanečním mistrům. To byla veliká zkušenost, která se jen tak každému nepodaří. Získala jsem od nich tu nejlepší praxi. Po roce 1980 jsem pak začala vyučovat s manželem,“ řekla Mičjanová.
„Já osobně taneční kurzy miluji a vždy se na ně těším. Děti se neustále mění, nemohou být stejné. Je jiná doba, éra počítačů, mobilů. Ale přesto jdou do tanečních s tím, že se chtějí něco naučit i pobavit se. Nejsou horší než dříve,“ dodala učitelka tance.
Kromě tanečních kurzů vede také Taneční klub Life. „S tréninkem závodního tance jsem začínala v Holicích, kde jsem byla v kroužku u Josefa Švece, a v roce 1975 jsem tuto taneční školu převzala. Pak jsme přešli do Pardubic,“ prohlásila Mičjanová.
„Tancovat závodně je dřina. Dříve to bylo lehčí – i co se týká třeba peněz,“ konstatovala Ludmila Mičjanová.
„Někdy se říká, že čím je člověk starší, tím je nespokojenější. To v mém případě rozhodně neplatí. Já jsem spokojená s tím, co dělám,“ uzavřela.
Monika Suchá
