„Když si odmyslíte problémy a strasti s tím spojené, tak jsou děti to jediné, co po nás zbude,“ komentuje s nadhledem svou situaci.

V pronajatém rodinném domku získalo zázemí sedm dětí ve věku od devíti do dvaadvaceti let. „Nejmladšímu dítěti, které jsme si vzali do péče, bylo osm měsíců,“ vzpomíná.

Do pěstounské péče získáte i děti, jejichž biologičtí rodiče nemusí být zbaveni rodičovství. „Je to pak složité, protože s nimi musíte konzultovat každé vážnější rozhodnutí v životě dítěte, například přestup na jinou školu. Jenže ono to leckdy není možné,“ popisuje s tím, že vyhnout se problémům při výchově svěřených dětí nelze. „Geny neošidíte,“ dodává Petr Jelínek.