Počet dětí s poruchami učení nijak významně nestoupá. Ve srovnání s minulými roky však odborníci dokážou poruchy u dětí poznat dříve. „Vyšší čísla vznikají tím, že se tyto poruchy více diagnostikují,“ řekl psycholog Roman Miletín z Pedagogicko–psychologické poradny Pardubice.

Podle psychologů je zapojení dětí s poruchami nebo s tělesným postižením do běžné výuky dobré. „Dříve pro ně byly speciální třídy, kde byly jako ve skleníku a jejich úroveň šla silně dolů,“ vysvětlil psycholog Miletín.

Vyučování ve třídě, kde je integrováno dítě s poruchou učení, jako je dyslexie, dysgrafie a další, může být pro učitele náročnější. Některé školy na Pardubicku proto využívají pomoci speciálních pedagogů nebo asistentů, kteří jsou placení z rozpočtu na školství.

Děti s vážným postižením ale často potřebují osobního asistenta. Například vozíčkářům dříve pomáhali civilkáři na náhradní vojenské službě. Po jejím zrušení je financování složitější. „Peníze by mohly poskytnout úřady práce, sponzoři nebo charita,“ uvedl vedoucí odboru školství Pardubického kraje Karel Peška.

Podle Miletína má integrace dětí s postižením a poruchami také nevýhody. Děti mohou svoje postižení zneužívat k získávání úlev ve škole a naopak jejich rodiče si mohou myslet, že za ně vše vyřeší škola a pedagogové.