O energetice v ekonomických, ekologických, sociálních a geopolitických souvislostech přednášel Jiří Tyc. Při besedě měli žáci a žákyně devátých tříd možnost klást členovi dozorčí rady ČEZ jakékoli otázky. A bylo vidět, že mají přehled.

Co žáky zajímalo? Třeba Martin Bičík přišel s otázkou, která je v patnáctileté historii besed už evergreenem: proč jsou u Černobylu nejdelší žížaly na světě?

Genetická mutace?

„Jsou v podstatě dvě možnosti. První je možnost genetické mutace následkem vysoké dávky záření. Je to reálné, protože v okolí elektrárny spadly tuny radioaktivních materiálů. Druhá je, že když po výbuchu v dubnu roku 1986 byla vysídlena oblast o poloměru 30 kilometrů okolo elektrárny, s lidmi zmizel průmysl, automobily i tisíce tun pesticidů a dalších chemických látek. Dá se říci, že žížaly mají od té doby lepší podmínky pro své žití. V souladu s Darwinem můžeme uvažovat, že došlo k jejich prodloužení," odpověděl Jiří Tyc.

Jako ředitel temelínské divize Energoservisu dostal lektor pochopitelně i dotazy k haváriím jaderných elektráren.

„Výbuchy, k nimž došlo v Černobylu a ve Fukušimě, nebyly výbuchy jaderné, ale výbuchy vodíku. Příčinou výbuchu čtvrtého reaktoru černobylské elektrárny v roce 1986 byly závažné projektové chyby, porušování předpisů, deaktivace ochran a podobně. Ve Fukušimě v roce 2011 došlo k velkému zemětřesení a všechny tři provozované bloky elektrárny byly okamžitě automaticky odstaveny. Následná vlna tsunami však byla větší, než s jakou projekt počítal, a zaplavila havarijní zdroje elektrické energie. Čerpadla, která dodávají chladící vodu do reaktorů, zůstala bez napájení. Přehřála se a nadměrná tvorba vodíku vedla k výbuchu," uvedl při besedě Jiří Tyc.