V úterý pokračovalo u krajského soudu projednávání podvodů s více než devítimilionovou konečnou škodou.
V letech 2004 až 2006 se jich ve vlastní prospěch zřejmě dopouštěli Libor Dyntar a Aleš Vašátko.
Na různě získané osobní doklady známých i zcela cizích lidí uzavírali s třemi bankovními domy spotřebitelské úvěry na nákup vozidel. Ani jednu ze 66 půjček nesplatili, nebo jen částečně.

Při úterním jednáním před senátem, jemuž předsedal Luboš Sovák, stanuli se svými výpověďmi svědkové.
První z nich uznal, že obviněné zná, Aleše Vašátka dokonce od dětských let. Uvedl, že ve Vašátkově autobazaru koupil vůz, za který zaplatil hotově.
Souhlasil se svou výpovědí v předběžném šetření, že majiteli autobazaru pomáhal s jeho obchody, za což byl recipročně odměněn.
Půjčil mu také své doklady, aby Vašátko mohl ze zahraničí převézt automobil. „Nevím, jestli mu doklady poskytl ještě někdo jiný,“ tvrdil svědek, který v době, do které trestné činy spadají, pracoval jako vedoucí restaurační provozovny.

Chtěl na brigádu

V rozporu s tím byla výpověď dalších dvou svědků.
„Hlásil jsem se na brigádu jako číšník. Vedoucímu jsem na krátkou dobu svěřil doklady. Odešel s nimi na chvíli do jiné místnosti. Pak mi na domácí adresu přišla smlouva o poskytnutí úvěru. Byly v ní chybné údaje – nemám řidičský průkaz ani žádný bankovní účet. Ani podpis nebyl můj,“ sdělil soudu.
Jeho kamarád ve zmiňované restauraci pracoval, jeho nacionále mělo vedení firmy k dispozici.
„I mně pošta doručila smlouvu o úvěru, kterou jsem neuzavřel,“ vypovídal.

Manželská dvojice svědků se také stala snadnými „kavkami“. Své doklady svěřili za slíbenou úplatu docela cizím lidem.
„Na diskotéce mě oslovil muž, jestli bych mu za dva tři tisíce nepůjčila doklady ke zkopírování. Prý si chce přivézt ze zahraničí další auto,“ řekla svědkyně. Slíbenou odměnu prý dostala.
„O půjčení dokladů mě požádala manželka. Nevěděl jsem ani pro koho a na co,“ řekl muž. Na doklady obou banka vystavila úvěrové smlouvy.
„Byly v nich smyšlená data a zfalšované podpisy,“ uváděli shodně.

Pod příslibem snadno vydělaných peněz půjčil své osobní doklady člověku, jehož ani neznal celým jménem, další svědek. Věděl, že mají být použity k fiktivnímu nákupu. „Nezaplatil mi nic. Zato mi přišla upomínka o nesplácení úvěru. Zašel jsem za ním. Ujistil mne, že dá všechno do pořádku. Pak mi ovšem chodily další upomínky.“ I v této podvodné smlouvě byly špatné údaje. „Bylo tam uvedeno moje pracoviště a výše měsíčního příjmu. Ale já byl v tu dobu na vysoké škole,“ říká svědek. Kauza je na programu krajského soudu do 10. července.