Zaměstnanci pardubické Charity si Joyce „adoptovali“ v roce 2013. Díky pomoci od donátorů mohla nastoupit na základní školu a zajistit si tak lepší budoucnost. V Indii totiž chudé děti bez sponzorské pomoci mají ztížený přístup ke  kvalitnímu vzdělenání, které je předpokladem pro úspěšný život. Joyce je nyní 17 let, studuje střední školu a přála by si být doktorkou.

„Joyce už od začátku posílá svému dárci dva dopisy ročně. Dárce Joyce přispívá na její vzdělávání, konkrétně na školní pomůcky (učebnice, batoh, uniformu) a další poplatky spojené se studiem. Část daru je také každý rok určena na praktický dárek k Vánocům,“ popsal okolnosti adopce vedoucí projektu Vojtěch Homolka.

Na adopci v Indii spolupracuje Charita s místními biskupy, kteří vybírají, kterým dětem poskytnou pomoc. Často je to jedno dítě z rodiny. Pro takové dítě finanční pomoc od dárců znamená možnost vzdělat se, získat práci a následně pomoci své rodině i jejím dalším generacím.

Ředitelka Oblastní charity Pardubice Marie Hubálková se s Joyce setkala v Indii v roce 2016. „Měla velkou radost, viděli jsme se s celou rodinou, koupili nám kytku, i když pro ně je to docela zátěž. Opravdu byli velmi vděční,“ popsala průběh setkání.

„Byla jsem opravdu šokovaná, že lidský život v Indii v podstatě nic moc neznamená. Já jsem si uvědomila, že křesťanství nám do Evropy přineslo úctu k životu a lidský život tady má úplně jinou hodnotu než v Indii,“ promluvila o své zkušenosti Hubálková.

Joyce je drobná štíhlá dívka s dlouhými černými vlasy, které obvykle nosí stažené v culíku. Žije v Indické obci Belgaum. Je šikovná tanečnice, ráda jezdí na kole a ve škole má velmi dobré výsledky. Její otec je farmář, avšak práci má sezónní a velmi náročnou na uživení. Stará se také o svou starou matku, takže rodina potřebuje výdaje na lékaře a medikaci. Jejich měsíční příjem je 3.500 rupií, což je v přepočtu asi 1.015 korun. Pro rodinu bylo skoro nemožné poskytnout svým dětem vzdělání, proto pro ně Adopce na dálku byla částečným vysvobozením a šancí na lepší život alespoň pro jedno z jejich dětí. Joyce má ještě dvě sestry.

„Já těmto projektům moc fandím a možnost adoptovat si dítě v Indii šířím dál, protože je to opravdu smysluplné použití finančních prostředků, protože pomůžete jednomu dítěti, které se postaví na vlastní nohy na celý život,“ řekla Hubálková.

Ženy mají v Indii podle slov Marie Hubálkové o mnoho těžší podmínky pro život, a proto je ráda, že si adoptovali právě Joyce. „Šel mi mráz po zádech, když jsem si v Indii uvědomila, že ženu buď ochrání otec, nebo manžel a když ji nikdo neochrání, tak s ní lidé zachází jako s věcí,“ vysvětlila.

"Adoptovat" dítě z Indie může i jednotlivec. Prostřednictvím Charity takto pomáhají lidé zhruba 2000 dětem. V Indii jsou ale stále desetitisíce dětí, kterým by pomoc změnila život.

„Donátorem se může stát každý - jednotlivec, skupina, organizace, v našem případě jde o společenství zaměstnanců pardubické Charity, kteří mezi sebou každoročně dělají sbírku na Joyce,“ uvedl pracovník Charity Jan Lohynský.

Do projektu Adopce na dálku se mohou zapojit pracovní kolektivy, školy, farnosti nebo spolky. Mohou podpořit vzdělávání konkrétního dítěte (http://adopce.dchhk.cz/), případně přispět na pořízení knih a učebnic (https://adopce.hk.caritas.cz/knihovnicka/) nebo na vybavení internátu pro chudé děti v indickém městě Karadi (https://adopce.hk.caritas.cz/doprovodne-projekty/internat-v-karadi/).