„Už v roce 1913 byl v Klad-rubech elektrický proud, který tu instaloval sám Křižík se svou společností. Kladruby tak byly velmi pokrokové,“ vysvětlila starostka Lenka Gotthardová. Obec byla oproti ostatním vesnicím napřed. Díky hřebčínu k ní byla v roce 1845 přivedena také železnice. „Zastávka, která je nyní v Řečanech, se jmenovala Kladruby, kočár s koňmi pak cestující vozil z nádraží přímo do obce,“ popsala Gotthardová. Stejně tak hřebčín zajistil rozvětvenou síť silnic.

Zatímco obec z hřebčína v minulosti především těžila, nyní může mít ve spojitosti s kulturní památkou, která byla v roce 2019 zapsána na seznam UNESCO, také problémy. Občané se bojí zejména velkého přílivu turistů. „Nestěhoval jsem se z Hradce Králové na vesnici, aby mi tu proudily po ulici davy lidí,“ vyjádřil před časem své obavy Ondřej Fučík.

Zatímco donedávna Klad-ruby navštívilo okolo 35 tisíc lidí ročně, po zápisu vedení hřebčína očekávalo až desetinásobný nárůst. Vzhledem ke koronavirové pandemii, která významně omezila loňskou sezónu, se ale tento odhad nepotvrdil. „Zatím je to dobré, tím, že je zvláštní doba, jsme nějaký nával nezaznamenali“ řekla obyvatelka Kladrub.

UTLUMENÝ PROVOZ

„Přes léto 2019 přijelo lidí více, ale vloni se provoz zase utlumil, takže zatím obec nijak výrazně nezasáhl. Zaznamenali jsme jen to, že po návštěvnících nám tu zbývá více odpadků a častěji naplněné koše,“ uvedla starostka.

Místní také mohou zaznamenat různá omezení ve chvíli, kdy si budou chtít postavit nebo opravit dům. Na seznam UNESCO totiž není zapsán jen samotný hřebčín, ale celá krajina, tudíž i obec, což znamená, že každé větší úpravy musí schvalovat památkáři. Obyvatelé mohou zapomenout například na křiklavé omítky, fotovoltaické panely nebo plochou střechu, památkáři jim schválí jen sedlovou. „Záleží, v jaké části obce se objekt nalézá, ale většinou na to budou muset kouknout památkáři. Je to teď o hodně složitější, z čehož občané nemají radost,“ řekla místostarostka Věra Vnenčáková.

Podle starostky by ale lidé mohli slávu Kladrub využít, jelikož v obci i mimo dobu koronavirovou funguje pouze jedna hospoda a samoobsluha. Místní by mohli využít příležitosti a otevřít si nějaký podnik nebo službu. „Zatím nemám informace, že by to měl někdo v plánu. Problém je, že je to spíše jen sezónní záležitost a že tu máme především starší občany,“ doplnila Gotthardová.

Kladruby jsou v Česku dvanáctkrát. Hřebčín lidé hledají v rehabilitačním ústavu a opačně  

Když do Kladrub nad Labem měli přijet hosté z Anglie, dvě hodiny po příletu na pražské letiště volali, že se blíží do cíle a že už jsou za Plzní. Mířili do Kladrub u Stříbra. Někteří lidé v Kladrubech nad Labem hledají rehabilitační ústav. Ředitel rehabilitačního ústavu v Kladrubech u Vlašimi zase musí návštěvníkům často vysvětlovat, že u nich koně a hřebčín nenajdou. „Říkala jsem si, že bychom měli poznat, kde ty Kladruby vlastně jsou,“ vzpomíná starostka Kladrub nad Labem Lenka Gotthardová na to, jak se zrodila myšlenka, že by se mohly konat srazy obcí s názvem Kladruby a různých příbuzných označení. Kladruby jsou totiž v české republice hned dvanáctkrát, dalších pět obcí má příbuzné označení jako například Kladeruby nebo Kladoruby. Zástupci těchto obcí se tak každoročně v jedné z nich potkají. První schůzka byla v roce 2016 právě v Kladrubech nad Labem. „Na začátku jsme se všichni představili. Každý rok se sejdeme a popovídáme si o tom, co děláme, máme v plánu a co nás čeká,“ upřesňuje starostka.