Díky lepšímu ovzduší se do kraje vrací vedle dalších hub i lišky, říká mykoložka

Houby rostou už měsíc, je to obvyklé?
Například Hradečáci si určitě vzpomenou, že poslední roky byly bídné. Letos rostou houby ve velkém množství, i když pojedeme na nejprofláklejší místa v dosahu MHD, stále najdeme půl košíku hub.

To vám ale dělá radost, ve čtvrtek jste otevřeli výstavu hub a dokonce máte expozici ve dvou patrech.
Dnes tady máme 537 druhů, je to rozhodně víc než v minulých letech. Možná je to historický rekord. Výstava bude otevřená i v sobotu a předpokládáme, že nám lidé ještě nějaké druhy přinesou, nakonec by jich tady mohlo být k šesti stovkám. Připomínám, že se odhaduje, že u nás roste celkem pět až šest tisíc druhů.

Hřiby líného houbaře: Šlehačka a hořčice jim dají správný říz

Dá se odhadnout, jak dlouho si ještě houbařskou sezónu užijeme?
Pokud vydrží počasí, tak minimálně do konce října. V horských oblastech skončí houby dřív. Letos je vhodné počasí, na konci prázdnin vytrvale pršelo, to je to, co houbám vyhovuje. Zároveň teploty klesly k nule zatím jenom jednou, teď je babí léto.

Žijeme v době aplikací, co si myslíte o těch na rozpoznávání hub?

Aplikace není úplně špatná věc. Je ale konstruovaná tak, že vyfotíte houbu a aplikace vám nabídne s různou mírou pravděpodobnosti několik druhů, které přicházejí v úvahu. Lidé si ale pak nepřečtou popisek, kde je třeba napsáno, jak má být houba velká, nebo že má růst ve smrčině, a oni ji sebrali v dubohabřině. Vždy by si to měli nějakým způsobem ověřit třeba v atlasu nebo v poradně.

Mění se mykologie v posledních letech?
Docela velké změny přineslo genetické zkoumání hub. Například se mění třídění, zjistilo se, že houby, které vypadají rozdílně, jsou i tak příbuzné. Občas díky genetice zjistíme, že máme nový druh. V posledních deseti letech se tak v Česku popsalo 15 nových druhů vyšších hub.

V přírodě kvůli člověku ubývá druhů, týká se to i hub?
Naopak se vrací houby, které vymizely v padesátých nebo šedesátých letech kvůli emisím síry z uhelných elektráren v celých Čechách. S odsířením se vrací chemizmus půdy do normálu. Takovým ukazatelem jsou například lišky obecné, které opět začínají růst v posledních deseti letech i na Hradecku. Kvůli oteplování se na jižní Moravě začal objevovat hřib Dupainův, který je běžný v jižní Evropě. Zároveň se hřib satan z nížin posunuje do vyšších poloh, našel se i v nadmořské výšce kolem 500 metrů, například na Rychnovsku.

Jací jsou Češi houbaři?
V evropském srovnání je to u nás populární koníček. Podobné je to ale i u dalších slovanských národů, například Poláci, Slováci nebo Ukrajinci sbírají houby také rádi a hodně.

Spíš by mě zajímalo, jak se chováme v lese.
Pravověrní houbaři, kteří chodí celý rok, se umí v lese chovat. Teď je ale v lesích hodně sezónních houbařů, a tam může být problém s vyhazováním odpadků, často také ničí houby, které neznají, nebo si odnášejí přerostlé plodnice, jen aby se s nimi vyfotili, a pak je vyhodí. Také mezi svátečními houbaři častěji hrozí otravy.

AKTUALIZOVÁNO: Na houby s kolečkem? Některé kousky váží přes kilogram!

To se obrací na mykology? Spíš bych čekal, že vyhledají lékaře.Letos jsme řešili tři případy. Ve dvou to byl hřib satan, stačí jen spolknout malý kousek a máte zažívací potíže. Vždy lidi posíláme k lékaři, ale oni se často stydí a někdy se nejdřív obrátí na naši poradnu. Teď po dobu výstavy máme otevřenou poradnu přímo tady v historické budově muzea, jinak každé pondělí od 16 do 18 hodin v Gajerových kasárnách.

Jaká je teď nejčastější záměna?
Často si lidé pletou pečárku zápašnou s jedlými druhy pečárek. Problematická je muchomůrka tygrovaná, ta se plete s bedlou nebo růžovkou. Muchomůrka zelená se pak může zaměnit za žampiony nebo holubinky.

Zajde si mykolog jen tak na houby?
Hrozně ráda chodím do lesa, vyčistím si hlavu a po většinu roku je tam i klid (směje se). Jsem spíš hledačka než sběračka, baví mě hledání hub, ráda prolézám smrčiny.