„V pondělí 20. listopadu bylo založeno Občanské fórum, o den později se uskutečnila první demonstrace. Lidé se před divadlem scházeli denně, velmi aktivní byli vysokoškoláci, kteří vstoupili do stávky a lidem vysvětlovali, co se děje,“ popsala před dvěma lety historička Veronika Skalecká.

Právě budova Východočeského divadla v Pardubicích byla jedním z center Sametové revoluce v kraji. Pomalu se hroutící komunistický režim se ještě z posledních sil pokoušel protestující zastrašit. „Přišli příslušníci StB, kteří nás přesvědčovali, ať se do ničeho nepouštíme a nic neděláme. To byl ten poslední impuls k tomu, abychom něco začali dělat,“ řekl současný ředitel divadla Petr Dohnal, který se v roce 1989 podílel na organizaci každodenních demonstrací.

VÁCLAV HAVEL přijel do Pardubic v lednu 1990, kdy promluvil z balkonu Východočeského divadla k zaplněnému náměstí. To byl již prezidentem.
FOTO: Pardubičtí chtějí splatit Havlovi dluh

O tom, že taková činnost nebyla bez rizika, se přesvědčila i disidentka Jarmila Stibicová. Ta byla se svým manželem zadržena v pondělí 20. listopadu 1989, když šla na debatu do divadla.

Strávila noc v cele předběžného zadržení a ráno ji pustili bez dalšího obvinění. Odpoledne pak už vystoupila na první pardubické demonstraci, kam dorazilo kolem dvou tisíc lidí.

Zlomovým momentem bylo datum 24. listopadu 1989, kdy odstoupila část členů předsednictva Ústředního výboru KSČ. „Do té doby jsme se báli, že Lidové milice rozpráší to naše shromáždění na schodech před divadlem. Dokonce měl jeden kolega za tchána nějakého vysokého důstojníka, který nám sděloval, že se šikují nějaké skupiny milicionářů a snad i vojáků před Pardubicemi,“ popsal tehdejší atmosféru Dohnal.

Ilustrační foto
Samet v Pardubicích? Pamětníci vyprávějí

Velká nejistota panovala hlavně mezi zakladateli Občanského fóra (OF). „Když jsme chodili z jednání OF, loučili jsme se tak, že kdybychom se už neviděli, tak to stálo za to. Než padla vláda, nic nebylo jisté,“ poznamenal předloni při svých vzpomínkách dne již zesnulý bývalý provozovatel pardubického klubu Ponorka Lumír Sokol, který zakládal rockovou sekci při OF.

Se šířením informací tehdy pomáhali hlavně studenti, kteří objížděli města v kraji a také větší továrny. Jednoduché to ale neměli. „Nejenže studenty zastrašovali, ale také jim lhali. Tvrdili jim, že už jsou všichni političtí vězni dávno propuštěni, ale já mohla oponovat konkrétními jmény, kdo je za své názory stále ještě ve vězení,“ vzpomínala dříve Stibicová.