Důsledkem bylo rovněž faktické přerušení spolupráce s firmou Oredo, která nepodařenou transformaci jízdních řádů provedla, kraj si nyní pod vedením náměstka hejtmana Jaromíra Duška organizuje sestavování jízdních řádů sám.

NÁMĚSTEK HEJTMANA FANDÍ ŽELEZNICI

Právě Dušek, bývalý železničářský boss, je ovšem znám jako obrovský fanoušek do železnice a na fungování veřejné dopravy 
v kraji je to velmi znát. Pustil se mimo jiné do znovuzprovozňování už dříve uzavřených nerentabilních tratí, což se setkává s nepochopením dopravních expertů, a naopak do rušení některých vyhledávaných autobusových spojů.

Dušek si však stojí za svým. Autobusy, zvláště ty na paralelních spojích s železničními tratěmi, jsou oproti poloprázdným motorákům podle něj nevýhodné. Rovněž se odklání od páteřního systému spěšných vlaků na regionálních tratích. Co na tom, že budou jezdit pomaleji. Podstatnější pro Duška je, že zastavují všude. „Není pravdou, že autobusová přeprava je třikrát levnější než železniční. Kde máte započítané opravy silnic a další negativní důsledky autobusů?" uvedl Jaromír Dušek.

Kraj také letos sestavil plán dopravní obslužnosti na příští čtyři roky. Chce pokračovat v současném trendu, kdy páteřní dopravou zůstanou vlaky, na něž podle potřeb jednotlivých měst a obcí mají navazovat autobusy. I nadále bude preferována především doprava do škol a zaměstnání.

Tato studie se však opět setkala s kritikou některých expertů, má podle nich popisný charakter a nic nového v zásadě nepřináší. „Je viditelně šitý horkou jehlou, rozhodně nepůsobí profesionálním dojmem," napsal třeba pisatel Radek Papež 
v článku na železničářském serveru Želpage.cz.

Pardubický kraj vynakládá na provoz regionálních vlaků a autobusů v posledních letech 600 až 650 milionů korun ročně, což je jedna z největších položek krajského rozpočtu. Na železniční dopravní obslužnost v regionu přispívá i stát. V předchozích čtyřech letech poslal na provoz vlaků od 135 do 142 milionů korun.

ZRUŠILI SPOJE, PROTO LIDÉ SEDLI DO AUT

A jak hodnotí četnost vlakových a autobusových spojů starostové na Pardubicku?

„Nejhorší situace v naší obci nastala před přibližně třemi lety, kdy došlo ke zru-šení spojů, překopání jízdních časů i tras a naopak 
k přidání zbytečných spojů, například o víkendu, které se nakonec opět zrušily," popsala zkušenosti z posledních let starostka obce Dolní Roveň Iva Vinařová.

V důsledku těchto změn se občané začali více dopravovat osobními auty. „Nyní není situace v naší obci, co se týká dopravní obslužnosti, nevyhovující, ale pokud by nám byly přidány další autobusy, tak bychom se rozhodně nezlobili," doplnila starostka.

Úplně spokojený není ani starosta Dašic Petr Zikmund. „Ovšem vzhledem 
k celkové situaci v dopravě v Pardubickém kraji na tom nejsme nejhůř. Dašice jsou blízko u Pardubic, a tak se nám zde dobře hromadí spoje z různých směrů. 
V zásadě si nemůžeme stěžovat. Chybu vidím ve zrušení nočních víkendových spojů z Pardubic," poznamenal starosta Dašic.

Pardubicko si celkově stojí v pokrytí vlakovými 
a autobusovými spoji ještě relativně dobře. Větší problémy již tradičně řeší nedostupnější části kraje, například Orlickoústecko.

DALŠÍ DŘÍMAJÍCÍ 
STRAŠÁK: MÁLO ŘIDIČŮ

Pardubický kraj má v oblasti dopravní obslužnosti i dalšího dřímajícího strašáka.

Region se potýká s nedostatkem řidičů autobusů, které obsluhují objednávané regionální spoje. V současné době chybí v celé republice 10 až 15 tisíc řidičů.

Kvůli požadavkům obcí se podle kraje prý stává, že řidiči jezdí na málo vytížených linkách a poté scházejí na spojích dopravujících děti do školy nebo pracovníky do zaměstnání.

Problém s nedostatkem řidičů prý spočívá zejména ve vysokých nákladech na získání řidičského průkazu skupiny D a také v odměňování šoférů.
Zájemce odrazují i časové nároky této profese a také vysoká zodpovědnost 
za cestující.

(kim, rt, pro)