Američtí vojáci, kteří se přes Českou republiku vracejí do Německa, zakotvili z neděle na pondělí v Pardubicích. Kolem místního letiště vyvolali doslova americkou mánii.

3. eskadra 2. mechanizovaného pluku, který je součástí 3. pěší divize, se do své stálé posádky v německém Vilsecku vrací z operace Atlantic Resolve po tříměsíčním cvičení s vojáky Polska a pobaltských států.
Američané v České republice byli doslova zaskočeni množstvím lidí, kteří se s nimi přišli pozdravit a po dni stráveném v Pardubicích nešetřili superlativy.

„Celou dobu jsme jeli a pořád na všechny strany mávali, to se nám za celý přesun ještě nestalo," podotkl štábní seržant Sik, který nás z Náchoda vezl obrněncem Stryker do Pardubic.

„Je to tady úžasné. Tolik druhů piva! A jakého! Máme u nás Budweiser, ale to ve srovnání s tím vaším nestojí za nic," zubil se jeden z vojáků v pondělí ráno. „A holky tady jsou taky krásnější než v Polsku nebo na severu," dodal pohotově jeho kolega. „Je dobře, že to sem z Německa není tak daleko," dodávali na rozloučenou oba Američané.

Tradiční americké houdy houdySuvenýrů si z Pardubic vojáci odváželi hromady. Už v neděli večer se pod každým transportérem vršila zejména piva a jiné pochutiny. Naše posádka transportéru 1-11 dostala ode mě zásobu perníků asi na týden i výtisk Pardubického a Hradeckého deníku. Jeden z vojáků se ale v pondělí ráno vytasil s unikátním úlovkem. Pomlázkou. Museli jsme mu začít vysvětlovat, co znamená pomlázka a že její kouzlo je v zachování ženské krásy a mládí – dříve než ji začne používat na své kolegy ve vozidle. Tradiční českou koledu jsme jej v rychlosti naučit nestihli, a tak jsme stačili jen základy: „Hody, hody!" Po americku to znělo spíš jako: „Houdy, houdy!". Ale to už půjde…