Bourat. Nebourat. Zbourat jen z části. Zbourat úplně? Příběh bytového domu na náměstí Jana Pernera u pardubického nádraží pokračuje. Dvě třetiny domu, kterému už před lety hrozila demolice, půjdou k zemi. Třetina, v níž pobývají strážníci a dvě rodiny, které se kdysi odmítly odstěhovat, zůstane zachována. Zbytek domu ustoupí autobusovému terminálu B a vzniklé místo bude sloužit jako průjezd pro dálkové a regionální autobusy.

Původně chtělo město díru po dvou zbouraných vchodech zalepit novou provozní budovou s podjezdem pro autobusy, z toho ale nakonec sešlo. „Projekt sice od počátku počítal s výstavbou provozní budovy, která by uzavírala západní část Pernerova náměstí a nabídla zázemí například Dopravnímu podniku města Pardubic nebo některým odborům magistrátu, vzhledem ke stavu ekonomiky a městského rozpočtu jsme se však stejně jako u jiných projektů rozhodli přistoupit k úspornější variantě,“ vysvětlil primátor Martin Charvát (ANO). Vynecháním provozní budovy radnice ušetří přes 50 milionů korun z městského rozpočtu.

Zatímco 32 rodin se před lety kvůli hrozící demolici odstěhovalo do náhradních prostor, dvě rodiny odmítly své byty opustit. „S ostatními 32 nájemci jsme se dohodli, že se odstěhují. Tito dva nájemci na to nepřistoupili, proto setrvali. Pochopil jsem je a respektovali jsme to, proto bude vchod nadále zachován,“ přiblížil primátor. Z demolice tak tehdy sešlo a obydlený vchod má být zachován i nyní. I přesto čekají obyvatele další starosti. V době demolice sousedních vchodů budou muset žít v náhradním bydlení. Město navíc stále ještě pracuje i s variantou, že by objekt zbouralo celý a postavilo na místě architektonicky funkční stavbu. K tomu však dojde jen v případě, že se mu podaří se s těmito nájemci dohodnout. „Za pár měsíců mi je 80 roků a už nemám na stěhování sílu. Jednání bude opět bojovné, ale já už bych se s nimi nejraději nebavil,“ vzkázal vedení města jeden z nájemníků Josef Čáp.

Pardubičtí zastupitelé navíc žádali informace o způsobu, jakým budou jednání vedena. „Primátor idylicky vylíčil jednání s nájemníky, ale já ten příběh znám úplně jinak,“ upozornil zastupitel Jakub Kutílek (Zelení).

„Na sousedy dělali nátlaky, aby se vystěhovali, a vyhrožovali nám,“ vzpomíná na jednání nájemník Čáp, který bojuje za zachování domu i z toho důvodu, že do něj město nasypalo spoustu peněz. Radnice vynaložila miliony korun na odhlučnění domu.

„Chtěl bych poprosit, abychom nevystavovali obyvatele domu znovu do pozice, kdy všichni čekáme na to, až umřou, abychom mohli projekt dokončit,“ apeloval na kolegy Kutílek a vyzval je, aby se vrátili k variantě, s níž se roky počítalo. Tedy k zachování jednoho vchodu a dostavbě provozní budovy.

Tu mnozí zastupitelé chtěli vystavět také proto, aby se náměstí Jana Pernera uzavřelo, což vidí jako nejlepší architektonické řešení. „Obávám se, že schválením projektu bez dostavby budovy, odkládáme realizaci uzavření náměstí na nikdy,“ vyjádřil se zastupitel František Brendl (Pardubáci společně), který se nemůže smířit s tím, že vedle křižovatky bude stát jen torzo bytového domu a poté bude díra. Přesto zastupitelé nakonec rozhodli, že se administrativní budova stavět nebude a místo zůstane prázdné.

Otázkou tak zůstává, kde bude zázemí pro cestující, kteří budou využívat nový terminál. „Rozhodli jsme se proto oslovit Správu železnic, zda by pro potřeby cestujících bylo možné využít stávající prostory západní části objektu hlavního nádraží, který bude rekonstruován při modernizaci železničního uzlu Pardubice. Zpětná vazba je taková, že se nám Správa při projektování rekonstrukce výpravní budovy pokusí maximálně vyhovět,“ uvedla zastupitelka Helena Dvořáčková (ANO)

Po odsouhlasení změny může radnice nyní přistoupit k dopracování projektové dokumentace a poté vypsání výběrového řízení na dodavatele stavby. Pardubičtí zastupitelé budou ještě rozhodovat o finálním investičním záměru stavby terminálu B, který bez provozní budovy vyjde na zhruba 120 milionů korun, z čehož sto milionů by mohla zaplatit dotace. Stavba autobusového terminálu by měla odstartovat v příštím roce.