Zatímco v loňském lednu evidovaly pardubické matrikářky 111 zemřelých, letos jich v prvním měsíci zapsaly hned 213. Velký nárůst je to také oproti posledním měsícům loňského roku, kdy za listopad zemřelo 184 lidí, zatímco v prosinci jich bylo 177, což znamená 75procentní meziroční nárůst.

Matrika tak jede na plné obrátky a čelí velkému náporu práce. „Je to velmi napnuté, jsme na hranici kapacity, ale matrika stíhá, nic jsme neomezili,“ informoval mluvčí pardubického magistrátu Radim Jelínek.

Příčinu zvýšené úmrtnosti úřady neuvádí, je ale pravděpodobné, že za ní z velké části stojí nemoc covid-19. „I přesto, že onemocnění covid-19 je hlavním důvodem zvýšené mortality v České republice, říjnová data ukazují také nárůst mortality z jiných důvodů, než je právě covid-19. Klíčové proto momentálně je, aby se co možná nejrychleji podařilo restartovat standardní nemocniční zdravotní péči,“ sdělil ministr zdravotnictví Jan Blatný. Diagnózy zemřelých neznají ani matrikářky, od roku 2001 nemají k těmto údajům přístup.

Epidemie koronaviru a s ní spojený větší počet úmrtí matrikářkám komplikuje práci hned z několika důvodů, takže o práci z domova nebo volném dni si mohou nechat jen zdát. „Matrika by nestíhala. Práce přibylo nejen z důvodu zvýšeného počtu úmrtí, ale také tím, že lidé se bojí chodit na úřad. Tudíž vše zasílám v obálce do vlastních rukou,“ vysvětlila vedoucí oddělení pardubické matriky Zdeňka Havlíčková.

I přes zvýšený počet zemřelých, zvládají ale matrikářky předávat rodinám úmrtní listy včas. „Samozřejmě se snažíme, aby pozůstalí obdrželi úmrtní list alespoň do 10 až 14 dnů po zpracování,“ řekla Havlíčková. Na vyřízení mají přitom 30 dní.

O tom, že někdo zemřel, se matriční úřad dozví z listu o prohlídce zemřelého, který mu doručí zdravotníci. Následně musí matrikářky zjistit všechny osobní údaje o zemřelém, ty pak zpracovat a vydat úmrtní list. S tím je spojená i časově náročná byrokracie.

„Následná administrativa, zpracování matriční události je však, co se týče nárůstu, enormní. To, co jsme dříve dali do tří obálek a poslali statistikům, okresním soudům a zdravotním pojišťovnám, teď odesíláme elektronicky do datových schránek, což obnáší časově náročnou část každého případu,“ popsala Havlíčková.

Náročné dny zažívají v souvislosti s dvojnásobným počtem úmrtí také zaměstnanci pardubického krematoria, které navíc potrápila jedna ze dvou pecí, když najednou přestala fungovat.

„Jsou to jen stroje, technologie má určitou životnost a je běžné, že se něco pokazí. Nyní to ale způsobilo daleko větší problém než za standardního provozu, jelikož je větší počet úmrtí,“ okomentovala problém vedoucí pardubických hřbitovů Monika Jelínková.

Kvůli zvýšenému počtu těl čekajících na zpopelnění se již od podzimu všichni zaměstnanci soustředí jen na chod krematoria a spalování, ale nemají například čas na uklízení hřbitovů. „Pocítili jsme navýšení, leden byl náročnější, jedeme na dvousměnný provoz a spalovali jsme i v sobotu, ale dalo se to stihnout. Nestalo se, že by nám zůstávali zesnulí třeba pět dní v chlaďáku,“ ohlédla se Jelínková za náročným měsícem.

Obřadů je ale srovnatelný počet jako vloni ve stejnou dobu, a to i přesto, že nyní funguje jen jedna obřadní síň. Menší zůstává zavřená, jelikož by v ní hosté nemohli dodržet bezpečné rozestupy, navíc má s tou větší společnou čekárnu, v níž by se také potkávalo mnoho lidí. Krematorium ale naopak přidalo jeden pohřební den, zájem o rozloučení je ale menší. „Je více úmrtí a tedy i zpopelnění ,ale na obřadech se to zásadním způsobem neprojevuje, jelikož méně lidí dělá obřad, protože jsou příbuzní například v karanténě, je omezené cestování, je omezený počet smutečních hostů a podobně,“ dodala Jelínková s tím, že lidé spíše volí variantu, že se s příbuzným loučí v domácím prostředí.

Denně se v krematoriu uskuteční okolo deseti obřadů.