Statek Uhersko ze 16. století má i vtipnou historii. Založil jej rod Vitanovských z Vlčkovic, poté jej vlastnili Kinští. Jenže v roce 1846 jej Kinský prohrál v kartách s Thurn – Taxisem, od kterého si usedlost praděda Davida Nováka v roce 1890 pronajal, aby si ho o 14 let odkoupil. „Bylo to za nemalé peníze, tehdejších 440 tisíc zlatých. Prababička z Moravy dostala poměrně slušné věno a na zbytek si vypůjčili u záložny,“ pustil se do vyprávění David Novák.
Od roku 1920 do komunistického převratu v roce 1948 na statku hospodařil jeho děda Bedřich, otec již nemohl, protože movitý i nemovitý majetek zabral socialistický stát.
Majetek zpátky po sametové revoluci
Zpět dostala rodina Novákových majetek po sametové revoluci v roce 1992. „Bylo to v šíleném stavu. Spali jsme se ženou v kanceláři, po dvoře od brzkého rána chodili ještě tehdejší zaměstnanci. My ale taky vstávali ve čtyři ráno, žena, která má rovněž zemědělskou fakultu, kde jsme se seznámili, mě učila dojit krávy. Já jako mechanizátor jsem o tom nevěděl nic,“ pokračoval ve vyprávění David Novák. Začínal se zděděnými 120 hektary, pak si pronajal okolní dostupné pozemky a dnes už jich obhospodařuje kolem tří stovek.
Ze statku na vidličku
Farma Novákových se snaží být maximálně soběstačná. Co vypěstují, to skrmí nebo prodá. Z pole pšenice nebo žito zajistí jak dobytek, tak i pekárnu. Mléko od krav putuje do minimlékárny, kde se vyrábějí i sýry, jogurty a tvarohy. Nepotřebná sláma nebo seno se peletkuje na granule s vojtěškou a buď se i tímto produktem krmí, nebo se prodává jako krmivo.
close
info
Zdroj: Deník/Bohumil Roub
zoom_in
Co vypěstují, to skrmí nebo prodají. Z pole pšenice nebo žito zajistí jak dobytek, tak i pekárnu. Mléko od krav putuje do minimlékárny, kde se vyrábějí i sýry, jogurty a tvarohy.
„Inspirovali jsme se anglickým heslem FARM TO FORK, upravili jsme si ho jen na „z pole na stůl“. Víme, z čeho vyrábíme, od samého začátku, nemáme žádné subdodavatele. Můžeme tak ručit za kvalitu od prvopočátku rostlinné až po živočišnou výrobu, na rozdíl od jiných producentů,“ pochlubil se Novák. Už v brzké době hodlá v Úhřeticích obnovit místní pivovar, kde se najdou rovněž odpadní suroviny pro krávy a prasata, jako je třeba mláto.
Závislost na klimatu i dotacích
David Novák dává práci asi třiceti lidem z okolí. Pro některé zřídil přímo na statku, kde i sám s rodinou bydlí, šest služebních bytů. Další tři apartmány začal zkoušet pro rozvíjející se agroturistiku. Své dvě dcery k farmaření nenutil. Doufá, že „zemědělské otěže“ po něm převezmou vnoučata.
„Je to strašně nejistá řehole. Kromě každodenní roboty jsme závislí tak z 80 procent na klimatu. Počasí nám vždy udělá nějakou čáru přes rozpočet. Buď přijdou kroupy, anebo zase nezaprší. Bez dotací bychom se neobešli, stejně jsme s investicemi do techniky a obnovy nemovitostí stále na nule. Musíte se přizpůsobit rytmu dobytka, počasí vám zase určuje, co budete na polích dělat. Například, když zaprší a je měkká půda, musíte všeho nechat a využít toho. Odměnou jsou vám pak pěkná pole nebo krásná narozená jalovička. Musíte si na všem najít ta svá pozitiva,“ zamyslel se uherský farmář, který celé mládí strávil jako městské dítě v Pardubicích.
Jak je to s hudbou u krav a dojivostí
Při rozhovoru přišla i řeč na populární sérii Troškovy trilogie Slunce, seno… z 80. a 90. let.
Reportéra Deníku uherský zemědělec přesvědčil, že si scénáristé zase tolik nevymýšleli. „Máme s tím podobné zkušenosti, i když sluchátka s vybranou hudbou kravám nedáváme. Na dojírně nám ale hraje poměrně hlasitě a stále rádio. Když tam kráva přichází, zrychlí krok a evidentně se sem těší. Ví, že dostane šrot, což normálně nemá, ale hlavně si uvolní naplněné vemínko mlékem. Je to klasický podmíněný reflex spojený s příjemným pocitem. Každý člověk podává vylepšené výkony, pokud je v pohodě, je šťastný. Stejné je to u zvířat. Bez muziky si už naše krávy dojení ani snad nedokáží představit,“ smál se nad nadsázkou David Novák.
