Náš rozum říká, že když padáme, měli bychom se něčeho chytit, ale když není čeho, nepomůže ani reflex, ani rozum, ale zapůsobí prachobyčejná zemská gravitace.
Najednou ležíte na zemi a zjistíte, že kosterní i svalová soustava vypověděla službu, tudíž se nemůžete ani hnout a co víc, kolem hlavy vám pobíhá stádo rozzuřených krav v čele s osmimetrákovým býkem s vášnivým pohledem.
Vy zoufale trpíte, vaše děti roní slzy, které vám zalijí polovinu zahrady, manželka zběsile hledá sousedy, doktory a terénní vůz, se kterým by se za vámi ráda dostala.
Na řadu přijdou také erární pralesní nosítka, která shodou okolností vlastní soused, co si občas odskočí na africký či australský kontinent.
Překážkou však stále zůstává býk, který se ovšem ve finální fázi ukáže jako nesmírný charakter, a jelikož vidí, že jste opravdu v průšvihu, milostivě vás i vaše pomocníky nechá být.
O ostatních okolnostech, jako jsou pobíhající psi, kočky a kůň škrtící se na vlastní uzdě, kterou jste mu při pádu zapomněl sundat, nemusím snad ani mluvit, stačí lidská představivost.
Teď už jen věřit v pevnost nosítek, sílu vašich přátel, úctyhodné běžecké výkony mladého sportovce, který utíká za sanitkou, co zoufale bloudí a hledá cestu, jak se k vám dostat. Nastává situace, kdy tvrdohlavost musí jít stranou, jelikož není známo, že by někdo někdy ležel v sanitce na břiše a ženské obecenstvo, při spolupráci s velmi pohledným doktorem, radí všemi způsoby, bez ohledu na vaše bolesti, jak byste se měl otočit. Dohadování je v tomto případě bezpředmětné.
Útěchou vám musí být pohled na přátele, kteří stojí okolo vás a drží palce. A ponaučení? Tři věci: sedlo, mobilní telefon a stále připravená taška s županem a zubním kartáčkem.
Vendula Ehlová
