V úterý 2. dubna začne v Pardubicích festival Pardubické hudební jaro, potrvá do 19. května. Pro návštěvníky je připraveno patnáct  koncertů a jeden doprovodný program. Pořadatelem festivalu je od roku 2022 Komorní filharmonie Pardubice, předtím byla organizátorem společnost Barocco sempre giovane.

Slavnostní zahájení se uskuteční v Sukově síni Domu hudby 2. dubna, program má název Gabriela Beňačková Gala. Světoznámá operní pěvkyně se loučí se svou kariérou rolemi, které ji provázely od samého začátku. V podání Gabriely Beňačkové tak v Pardubicích naposledy zazní árie z Prodané nevěsty, Rusalky a Její pastorkyně. Duety s ní zazpívá Jakub Pustina, na klavír doprovodí Jiří Hrubý.

Pardubice chtějí lákat cizince i letecké společnosti.
Pardubice chtějí lákat cizince i letecké společnosti. Mají plán na nový hotel

Dalšími hvězdami letošního 46. ročníku Pardubického hudebního jara jsou jazzman Rudy Linka, folkový zpěvák Jaromír Nohavica a tenorista Štefan Margita, jehož pardubické zastavení v rámci turné Rež, rež, rež bude vrcholem celého festivalu.

„Festival také nabízí komorní program, který zahrnuje vystoupení talentovaných hudebníků v intimnějším prostředí, například ve Společenském sále pardubické radnice nebo v Gočárově galerii v opravených Automatických mlýnech, kde je nový klavír,“ řekla vedoucí koncertního oddělení Komorní filharmonie Pardubice Vladislava Kopecká. Některé koncerty se uskuteční v partnerských městech festivalu, konkrétně v Přelouči, Cholticích, Sezemicích, Heřmanově Městci a v Seči.

Skupina šesti plavců, která chce štafetově přeplavat Lamanšský průliv. Zleva: Andrea Klementová, Jan Knotek, Gábina Dvořáčková, Pavlína Dvořáková, Josef Knotek, Helena Bišková.
La Manche je jako plavecký Mount Everest. Pardubická štafeta se výzvy nebojí

„Já osobně jsem pravidelným návštěvníkem festivalu Pardubické hudební jaro a z jeho rozvoje mám velkou radost. Mnoho práce na tom odvedl Josef Krečmer a teď na něj navazuje Komorní filharmonie Pardubice. Oprávněně je tak na seznamu nejvýznamnějších akcí – v Tváři Pardubického kraje,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek. Pardubické hudební jaro je zařazené také do projektu Pardubičtí tahouni, má tedy i finanční podporu města Pardubice.

Program festivalu Pardubické hudební jaro 2024 

Pokud není uvedeno jinak, koncerty začínají v 19 hodin

Gabriela Beňačková Gala, 2. 4. 2024, Sukova síň Domu hudby, Pardubice

Zahajovací koncert festivalu Pardubické hudební jaro 2024. Gabriela Beňačková, operní a koncertní pěvkyně světového formátu. V průběhu své kariéry vystupovala jak ve Slovenském národním divadle, Národním divadle v Praze, tak na významných operních scénách v zahraničí včetně Metropolitní opery v New Yorku. Největší úspěchy vždy sklízela coby představitelka lyrických sopránových rolí. Stala se nezapomenutelnou Mařenkou, Rusalkou i Jenůfou. Tu zpívala více než tisíckrát po celém světě včetně Spojených států nebo Japonska. Je držitelkou ceny Grammy, pařížské Ceny Artura Toscaniniho, Zlaté medaile Giuseppe Verdiho, rakouského a bavorského ocenění Kammersängerin a československého titulu národní umělkyně.
Jakub Pustina získal za své umění několik ocenění z mezinárodních pěveckých soutěží. Roku 2005 to byla 1. cena na Mezinárodní pěvecké soutěži A. Dvořáka v Karlových Varech a o rok později debutoval na jevišti Státní opery v Košicích jako Valentin v Gounodově opeře Faust a Markétka. Dále účinkoval i na prknech Národního divadla v Bratislavě, Národního divadla v Praze, Moravského divadla v Olomouci, Jihočeského divadla v Českých Budějovicích nebo Divadla J. K. Tyla v Plzni.
Klavírista Jiří Hrubý absolvoval Konzervatoř Brno, Janáčkovu akademii múzických umění a Conservatorium Maastricht v Nizozemí. Během svých studií získal řadu ocenění na soutěžích – roku 2016 dostal Cenu publika na Music Award Maastricht.

Noc divadel v Pardubicích
VIDEO: Noc divadel odhalila zákulisí Východočeského divadla

Hudba a slovo, 8. 4. 2024, Gočárova galerie, Automatické mlýny, Pardubice

Miroslav Sekera kromě vlastního hudebního repertoáru představí spolu s hercem a dabérem Jaromírem Medunou Straussův koncertní melodram Enoch Arden. Miroslava Sekeru si řada z nás vybaví jako malého Mozarta v oscarovém snímku Miloše Formana Amadeus. Patří mu scéna, kdy před papežem ve Vatikánu hraje na housle a cembalo. Od té doby ušel pochopitelně dlouhou cestu, má za sebou úspěšné studium na pražské konzervatoři a HAMU a řadu vyhraných mezinárodních soutěží.

Operní romance, 9. 4. 2024, Společenský sál pardubické radnice

Špičkový slovenský basbarytonista Gustáv Beláček vystoupí v tradičním operním, i méně známém písňovém repertoáru, s klavírním doprovodem Daniela Buranovského. Na programu budou árie z pera W. A. Mozarta, B. Smetany a G. Meyerbeera, a písňový repertoár G. Rossinoho, M. I. Glinky a Eugena Suchoně. Eugen Suchoň položil základy moderní slovenské hudby a je autorem slovenské národní opery Krútňava. Jeho Bačovské písně pro baryton a klavír Suchoň napsal roku 1929, jedná se tedy o skladatelovu prvotinu, která textově vychází ze slovenských lidových textů.

Smetana 200, 16. 4. 2024, Gočárova galerie, Automatické mlýny, Pardubice

V podání Smetanova tria (Jitka Čechová – klavír, Markéta Janoušková - housle, Jan Páleníček – violoncello) zazní výběr z klavírního díla Bedřicha Smetany a Klavírní trio g moll. Cyklus klavírních skladeb Sny (Rêves) napsal Smetana v roce 1875 pro své šlechtické žačky, které ho tehdy navštěvovaly osamělého v Jabkenicích. Jednotlivé části cyklu nazval francouzsky jako výraz úcty k původu a výchově svých žákyň. Přestože skladatel toto dílo komponoval ve vyspělém období, stylem se vrátil do mladších let. Podřídil se Ferenci Lisztovi, svému velkému vzoru a idolu, proto v tomto cyklu najdeme jemnost a půvab, delikátní melodie, perlivé pasáže v pianissimové dynamice, ale občas i bouřlivé akordy, pro Liszta tak typické. Podnětem ke kompozici Klavírního tria g moll byla předčasná smrt Smetanovy talentované dcery Bedřišky v roce 1855. Skladatel se tak zřejmě chtěl alespoň prací částečně vymanit ze svého trápení. Skladbě se po prvním provedení v pražském Konviktu nedostalo ze strany kritiky vlídného přijetí. Když ji ale po roce slyšel F. Liszt, byl nadšen. Dodnes je Trio g moll velmi oblíbené nejen jako mistrovské Smetanovo dílo, ale také jako pomník překonané lidské bolesti pomocí umění.

Sedm nejlepších pedagogů.
FOTO: Znáte nejlepší pardubické učitele? Převzali ocenění za svou práci

Wihanovo kvarteto & Jiří Kabát, 21. 4. 2024, Židovská synagoga, Heřmanův Městec, 18:00

Wihanovo kvarteto patří k předním smyčcovým ansámblům, vzniklo v roce 1985. Navazuje na tradici české interpretační školy, i proto jeho název odkazuje k českému violoncellistovi a hudebnímu pedagogovi Hanuši Wihanovi. Violista Jiří Kabát vystudoval Pražskou konzervatoř a Royal Conservatoire of Scotland. Jako sólista, dirigent, aranžér nebo skladatel spolupracoval s většinou tuzemských orchestrů. Osm sezon zastával pozici violisty Vlachova kvarteta Praha, dva roky působil u Pavel Haas Quartet. Učil na pardubické konzervatoři a od školního roku 2020/21 ho komise jmenovala ředitelem Základní umělecké školy Pardubice – Polabiny. Během večera zazní například Smyčcový kvartet č. 1 „Z mého života,“ který představuje Smetanovo autobiografické programní dílo, v dané době unikátní. Skladatel ho vytvořil už jako neslyšící roku 1876 a do každé věty vtělil určitý program. V té čtvrté přímo ztvárnil své ohluchnutí. Dané dílo bylo zprvu považováno za příliš obtížné, nakonec se ale proslavilo, především zásluhou Českého kvarteta, jehož členem byl i Josef Suk. Patří k nejlepším dílům světové komorní hudby.

Rudy Linka a jazz, one man show, 23. 4. 2024, Sukova síň Domu hudby, Pardubice

Rudy Linka, světově proslulý kytarista, který svojí hudební kariéru začal v pěti letech hrou na housle. Až o devět let později začal hrát na kytaru. V roce 1980 emigroval do Švédska, kde pokračoval ve studiu klasické i jazzové kytary a kompozice. Linka studoval u tří nejvýznamnějších kytaristů svého odvětví: Jima Halla, Johna Abercrombie a Johna Scofielda. Po letech práce našel svůj vlastní osobitý tón. Je také zakladatelem a uměleckým ředitelem mezinárodního festivalu Bohemia JazzFest, který se od roku 2005 koná na náměstích českých měst a každoročně přiláká téměř 100 000 návštěvníků. One man show Rudyho Linky je divadelní „stand-up” vystoupení, prokládané sólovými hudebními vstupy a doplněné o projekci fotografií z Rudyho soukromého archivu. Ve svém novém představení, nazvaném „Úplně jednoduché by bylo …”, Rudy oslavuje Franze Kafku.

Petrof, Ivo Kahánek & hosté, 26. 4. 2024, Gočárova galerie, Automatické mlýny, Pardubice

Jako interpret nevšední emocionální síly a hloubky si Ivo Kahánek získal pověst jednoho z nejpůsobivějších umělců své generace. Svůj dar okamžitě navázat citovou vazbu s publikem dokáže náležitě zužitkovat ve skladbách od baroka po modernu, s těžištěm v romantickém repertoáru. V cizině je pokládán za specialistu na interpretaci české hudby. Sopranistka Kristýna Kůstková je absolventkou AMU v Praze a Mannes School of Music v New Yorku. V USA měla možnost vystoupit na prestižních pódiích včetně Weil Recital Hall v Carnegie Hall. Za šíření české kultury v USA v roce 2020 získala ocenění Gold Crystal Heart Award. Klasický zpěv vystudovala na Pardubické konzervatoři. Pravidelně spolupracuje se souborem Barocco sempre giovane, Václavem Hudečkem a spolkem RunOperun. Liberecký rodák Daniel Matejča začal s hrou na housle ve čtyřech letech pod vedením své maminky Olesii Voličkové. V pěti letech nastoupil do třídy prof. Ivana Štrause, u kterého studuje dodnes. V minulém roce zahajoval Pardubické hudební jaro za doprovodu Komorní filharmonie Pardubice, se kterou v roce 2021 natočil Prokofjevův 1. houslový koncert. Adam Znamirovský se narodil v roce 2010, na klavír¨začal hrát spontánně už ve čtyřech letech. Od svých sedmi vyhrával ceny na různých národních i mezinárodních kláních. Loni se stal vítězem Concertino Praga.
Dramaturgie koncertu je pojata jako cesta klavírů značky Petrof světem od jejího založení a výroby prvního klavíru v roce 1864 přes různé historické milníky až po současnost. Jako paralela této chronologické posloupnosti je zvolený i repertoár, který začíná Lisztem, pokračuje Dvořákem, Rachmaninovem, Fallou, Janáčkem a končí netradičním zpracováním Smetanovy Mé vlasti. Ta patří k pokladům české orchestrální tvorby. O to neobvyklejší je jeho provedení v klavírní úpravě, čtyřruční verzi vytvořil sám Bedřich Smetana.

Nepořádek kolem popelnic je v Pardubicích častým jevem.
Pardubice jsou plné černých skládek. Jak na pachatele, lámou si hlavu na radnici

Lesk varhan a žesťů, 4. 5. 2024, Kostel sv. Jakuba Většího, Přelouč

Koncert varhaníka Ireneusze Wyrwy a žesťového kvinteta Komorní filharmonie Pardubice (Michal Chmelař – trubka, Martin Maroul – trubka, Marie Kosová - lesní roh, Martin Chmelař – pozoun, Jakub Chmelař – tuba) Přeloučské varhany Abrahama Starcka z Lokte (1659–1709) patří k těm nejstarším a nejvzácnějším barokním varhanám v republice. Přestože nástroj v současnosti čeká na potřebnou generální rekonstrukci, je chloubou regionu. Ireneusz Wyrwa se narodil v roce 1975 v polském městě Bochnia. Na varhany začal hrát na Státní střední škole Fryderyka Chopina v Krakově. V roce 1999 pak absolvoval Hudební akademii Karola Szymanowského v Katovicích s vyznamenáním. Zúčastnil se řady mistrovských kurzů u věhlasných umělců (Marie-Claire Alain, Guy Bovet, Lorenzo Ghielmi, Martin Haselböck, André Isoir, Ton Koopman a další), získal 2. cenu na Mezinárodní varhanní soutěži Felikse Nowowiejského v Poznani. Je aktivní jako organizátor hudebního života a odborníkem na historickou i současnou stavbu varhan. Žesťové kvinteto Komorní filharmonie Pardubice vzniklo v roce 2013. Doménou souboru jsou především koncerty pro děti, se kterými několik let objížděl Pardubický kraj. Žesťové kvinteto má v repertoáru skladby barokních mistrů, soudobých skladatelů a také řadu skladeb populárních.

Talent Jana Čmejly, 6. 5. 2024, Gočárova galerie, Automatické mlýny, Pardubice

Jan Čmejla hraje na klavír od šesti let. Své první hudební vzdělání získal na pražské ZUŠ Ilji Hurníka a na Gymnáziu a hudební škole hl. m. Prahy. Od roku 2018 pak studoval na Pražské konzervatoři. V současnosti se vzdělává u významného pedagoga Wolframa Schmitta-Leonardyho na Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst Mannheim.
Na programu budou skladby Vítězslava Nováka, Roberta Schumanna nebo Sergeje Prokofjeva. Kromě toho ale uslyšíme také dílo špičkového českého klavíristy a skladatele Adama Skoumala, kterého popsal sám Jan Čmejla následovně: „Adam Skoumal je inovativní a originální skladatel, ale stále žije spíše v podvědomí posluchačů, dovoluji si tvrdit.“ Tím ho vystihnul jako málo známého autora, o ktrém dokonce mluvil díky jeho Berceuse jako o „Chopinovi 21. století.“

Ti nejlepší z konzervatoře, 10. 5. 2024, Zámecká kaple, Choltice

Martin Zdvihal se začal učit hrát na housle v šesti letech pod vedením své babičky Miloslavy Zdvihalové za Základní umělecké škole Havlíčkova v Pardubicích. V současné době studuje 4. ročník pardubické konzervatoře. Mezi jeho největší úspěchy patří vítězství v mezinárodní soutěži Pro Bohemia v Ostravě (2023) nebo 1. cena na mezinárodní soutěži Prime Violin (2024).
Tobiáš Krpec začal na kytaru hrát ve svých devíti letech na Základní umělecké škole Ilji Hurníka v Praze. Teď studuje druhým rokem na pardubické konzervatoři. Mezi jeho úspěchy patří 1. místo a cena absolutního vítěze na Mezinárodní kytarové soutěži v Katovicích (2022), 1. místo a cena EMCY na Mezinárodní kytarové soutěži Anny Amalie ve Výmaru (2023), 1. místo ve Forum Gitarre Wien (2023) a 1. místo na Mezinárodní soutěži Franze Cibulky v Grazu (2023).
Na koncertě zazní například Sonata giocosa od skladatele Joaquína Rodriga Vidreho, což byl španělský skladatel klasické hudby a klavírní virtuos. Hudební vědci ho považují za jednoho ze skladatelů, který pomohl prosadit kytaru do klasické hudby. Jeho Aranjuezský koncert z roku 1939 pro kytaru a orchestr je vrcholnou ukázkou koncertního kytarového repertoáru. Svou sólovou Sonatu giocosu napsal roku 1960 jako takřka šedesátiletý autor.
Hudební složku večera doplní výběr z poezie českého spisovatele, básníka a choltického rodáka Bohdana Jelínka (1851–1874). Přednášet bude herec Východočeského divadla v Pardubicích Štěpán Pospíšil.

Spisovatelka Kristýna Trpková
Věděla jsem, že potřebuji změnu, říká spisovatelka Kristýna Trpková

Mladé Barocco, 11. 5. 2024, Sezemice, kostel Nejsvětější trojice

Vystoupí soubor Barocco sempre giovane s Vojtěchem Pelkou.
Barocco sempre giovane – v překladu Baroko stále mladé, je komorní soubor složený ze špičkových mladých českých profesionálních hudebníků. Vznikl už v roce 2004. Původně se specializoval na interpretaci skladeb vrcholného baroka, dnes ovšem už jeho repertoár obsahuje skladby všech období, včetně hudby 21. století. V premiéře provedl i řadu skladeb současných autorů.
Vojtěch Pelka studuje Konzervatoř Jana Deyla v Praze, ve třídě prof. Barbory Klozové -Velehradské. Je jedním z mála českých umělců, který se úspěšně věnuje kontratenorovému pěveckému oboru.
Operu La fida ninfa (Věrná víla) zkomponoval Antonio Vivaldi na libreto Scipione Maffeie. Poprvé byla provedena při otevření Teatro Filarmonico ve Veroně dne 6. ledna 1732. Její předehru tvoří typicky trojdílné schéma jednověté skladby rychle–pomalu–rychle. Z ní se později vyvinula klasická symfonie Stamicova či Haydnova typu.
Oratorium Mesiáš zajistilo Georgu Friedrichu Händelovi dodnes trvající slávu, přičemž toto dílo patří k těm nejznámějším, které byly kdy napsané. Sám autor ho během života několikrát na různých místech provedl a mírně dle potřeby upravoval.

Doprovodný program, hudební účast při bohoslužbě, 12. 5. 2024, kostel sv. Bartoloměje, Pardubice 9:00

Dvořákova Lužanská mše patří k nejoblíbenějším a zároveň nejoptimističtějším skladatelovým duchovním dílům. Vytvořil ji k příležitosti vysvěcení kaple na zámku v Lužanech, která patřila významnému českému architektu a mecenáši umění Josefu Hlávkovi. Premiéra se uskutečnila 11. září 1887 po zhruba čtyřměsíční práci, provedení řídil sám autor, na varhany hrál nejvýznamnější český varhanní virtuos té doby, Josef Klička. Ženských pěveckých sól se ujala Zdenka Hlávková a Anna Dvořáková, skladatelova žena. Po pěti letech skladatel mši ještě zinstrumentoval pro symfonický orchestr, sbor a čtyři sólisty.
Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice založil v roce 1950 významný pardubický sbormistr doc. Vlastislav Novák. Už od dob svého vzniku sdružoval studenty pardubické Vysoké školy chemicko-technologické, kterou sám Novák absolvoval. Pomyslné dirigentské taktovky se po Novákovi ujal jeho žák Jiří Kožnar, pak Ondřej Tajovský a nakonec současný sbormistr Tomáš Židek. Ten je zakladatelem druhého účinkujícího sboru, Salvátoru Chrudim, který začal psát svou historii v roce 1999. Svůj název nese podle známého chrudimského obrazu Nejsvětějšího Salvátora.
Mladý varhaník Adam Suk patří mezi nejvýraznější talenty pardubické konzervatoře, kromě studia varhan ve třídě Pavla Svobody se věnuje i dirigování. I přes svůj mladý věk stihnul natočit své první profilové CD a stal se absolutním vítězem několika varhanních soutěží.
Kněz Tomáš Petráček je českým katolickým teologem, církevním historikem, vysokoškolským profesorem a akademickým kaplanem i vikářem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové. Vyučuje na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové a působil také na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Má za sebou bohatou publikační činnost v oblasti duchovní literatury.

Jarek Nohavica s filharmonií, 14. 5.2024, Ideon, Pardubice

Ostravák Jarek Nohavica patří mezi nejznámější české písničkáře. Jeho projev je velmi osobitý. Ústředními tématy jeho tvorby jsou láska a politika, přičemž mnohdy dovede své posluchače za pomoci svého specifického sarkastického humoru upřímně rozesmát. Mnoho starších songů už takřka zlidovělo a mnohdy si ani neuvědomíme, že jejich autorem je právě Nohavica.
Na tomto koncertu se netradičně představí za doprovodu filharmonie s orchestrálními aranžemi z pera Marka Ivanoviće, někdejšího šéfdirigenta Komorní filharmonie Pardubice.

Jarek Nohavica a hosté, 15. 5. 2024, Ideon, Pardubice

Na tomto koncertu se Jarek Nohavica představí spolu se svými přáteli Robertem Kuśmierskim z Varšavy a Pavlem Plánkou z Plzně. Společně zahrají nejen jeho známé písně, ale i novinky z posledního alba „Máma mi dala na krk klíč,“ vydaného v listopadu 2020. Jelikož je každé Jarkovo vystoupení neopakovatelné a originální, není možné uvádět konkrétní program jeho recitálu. On sám se až na místě rozhodne, co zazpívá. Vše se neobejde ani bez milých překvapení.

Návrh nové budovy Základní umělecké školy v Polabinách.
Pardubice postaví ZUŠ pro více než tisíc dětí. Bude mít střešní terasu i kavárnu

Královská harfa, 18. 5. 2024, kostel sv. Vavřince, Seč

Pražská rodačka Jana Boušková patří do elitní kategorie světově uznávaných harfenistek, které jsou díky svým výrazným uměleckým kvalitám zvány na nejprestižnější světové scény. Kritika oceňuje její výkony a vyzdvihuje zejména dokonalost techniky, preciznost, hloubku, éterickou citlivost a sílu výrazu. Jana Boušková byla 15 let úspěšnou profesorkou na Královské konzervatoři v Bruselu a také na Pražské konzervatoři. Od září 2019 je profesorkou prestižní umělecké vysoké školy Royal College of Music v Londýně a od roku 2007 vyučuje i na Akademii múzických umění v Praze. Od roku 2005 je sólovou harfistkou České filharmonie.
Minja Stojanović ze Srbska začala hrát na harfu ve svém rodném městě Kragujevac, když jí bylo 8 let. V roce 2022 nastoupila na pražskou Akademii múzických umění, kde v současné době studuje ve 2. ročníku bakalářského studia u doc. Jany Bouškové. Loni se po úspěšném konkurzu stala členkou Orchestrální akademie České filharmonie.
Provedení Smetanovy Mé vlasti v úpravě pro dvě harfy od hlavní protagonistky večera bude unikátním uměleckým zážitkem.

Štefan Margita a lidovky, 19. 5. 2024, Sukova síň Domu hudby, Pardubice

Operní pěvec Štefan Margita se narodil roku 1956 v Košicích. Díky svým fenomenálním dovednostem a profesionalitě dodnes působí v nejslavnějších operních domech světa – v milánské La Scale, londýnské Královské opeře v Covent Garden, newyorské Metropolitní opeře, pařížské Národní opeře Bastille, San Franciscu, Chicagu, Turíně, Madridu, Tokiu, Bruselu, Lyonu, Neapoli i Dallasu. Celosvětový věhlas a obdiv kritiků i publika mu přinesly především role v Janáčkových operách Káťa Kabanová, Z mrtvého domu a Osud. Uznání získal také za ztvárnění Laca v Janáčkově Její pastorkyni. V této roli vystoupil téměř ve všech významných operních domech v Evropě a Japonsku. Dne 28. října 2017 převzal Štefan Margita z rukou tehdejšího prezidenta České republiky Miloše Zemana Medaili Za zásluhy I. stupně v oblasti kultury.
Koncertní program tohoto koncertu sestává ze dvou odlišných polovin. Tu první tvoří výběr známých kusů klasické i populární hudby orchestrální i operní. Druhá část má podtitul „Rež, rež, rež“, což odráží CD s totožným názvem, které vydalo v minulém roce vydavatelství Supraphon. Jsou na něm lidové písně české, moravské i slovenské, a to vše v osobité úpravě a Margitově nezaměnitelné interpretaci.