Býšť – Když dáte Patrikovi Černému malý míček sešitý z látky či kůže naplněný kamínky a olůvky, takzvaný hakisak, ukáže vám hotové divy. Nikdy jste o sportu zvaném footbag neslyšeli?

„Lidé si hakisak spojují hlavně s rýží a nejčastěji si 
s ním kopou v kolečku někde v parku. Dělat se s ním dá téměř cokoliv, co si jen vymyslíte, různé triky, obtoče kolem těla, hlavy a podobně. Hlavní je, aby vám nespadl na zem," shrnuje mladý muž z Býště.

ZAČALO SE S FAZOLEMI

Velmi rychle se rozšiřující sport, populární především mezi mladými lidmi, vznikl 
v létě roku 1972.

Američan Mike Marshall si vyrobil z fazolí zašitých do špičky ponožky novou hračku. Přidal se k němu John Stalberger, který byl zrovna po operaci kolene a hledal způsob, jak zlepšit jeho pružnost. Hru nazvali „Hack the Sack" („kopej do pytle"). Naučili se společně pár triků a sláva hakisaku obletěla svět. Obdobný 
je i Patrikův příběh.


„Čím dříve se začne, tím lépe, asi jako u každého sportu," míní Černý. K footbagu se dostal ve svých dva-nácti letech přes kamaráda. 
 „Předtím jsem hrál fotbal, ale zjistil jsem, že nemám moc rád kolektivní sporty," směje se Černý. 
 Předpisová hmotnost a rozměry hakisaku neexistují, záleží tak na hráči samotném, co mu vyhovuje.

„Můj váží přibližně 30 gramů," uvádí jednadvacetiletý Patrik Černý. S míčkem menším než vajíčko dokáže nepopsatelné věci.

Jeho největším úspěchem jsou dvě třetí místa, v jednotlivcích a dvojicích, 
z letošního mistrovství světa v Trnavě nebo předloňské 4. místo ze světového šampionátu v Paříži.
„Footbagová komunita je poměrně malá, každý se 
s každým zná. I na závodech panuje přátelská atmosféra," dodává nadějný sportovec 
z východních Čech.

MISTROVSKÉ KOPÁNÍ

„Hodnotí se styl, plynulost, jednotlivé triky jsou různě bodované podle obtížnosti. Když hak spadne na zem, přičítají se mínusové body," vysvětluje Černý.

Trik je souhrnný název pro kopnutí či zastavení míčku. Lzevdo něj zařadit 
i pohyb těla, třeba obtočení míčku určitou částí těla. Nejlepší je podle Černého prostě zkoušet a zkoušet. 
 „Dříve jsem trénoval tři hodiny obden, teď už minimálně dvě hodiny denně," svěřil se Deníku. Disciplína Footbag Freestyle dává hráči možnost volně vyjádřit jeho obratnost ve vizuálně líbivém vystoupení – rutině.

Povinné triky v sestavách nejsou. „Standardně máte dvě minuty, připravíte si rutinu, trik po triku, jak chcete vy, i na vlastní hudbu," upřesňuje bronzový účastník mistrovství světa. Hodnocení spíše umělecké show tedy vyžaduje i určitou míru subjektivity 
ze strany rozhodčích.

„Beru to spíš jako druh umění než sport," říká Černý. Neexistuje zde žádné striktní rozdělení kategorií, například podle věku, výšky nebo váhy. „Zapíšete se a pak procházíte vyřazovacími koly, takové všichni proti všem," popisuje Patrik Černý průběh závodů.

ČESKO SI VEDE DOBŘE

lavním pořadatelem letošního mistrovství světa byla Česká footbagová asociace. Do slovenské Trnavy přijelo na přelomu července a srpna přibližně 140 závod-níků, z toho 10 Čechů.

„Česká republika je ve footbagu nejlepší, mistrů světa máme hned několik, například Tomáše Tučka a Martina Sládka z Hradce Králové, se kterými i trénuji. Žen je ale v tomto sportovním odvětví pomálu," uvádí
jednadvacetiletý hakisakista.

Vhodné jsou na footbag boty s rozšířenou špičkou, aby do ní hakisak lépe zapadl. „Výhoda je, že hrát se dá poměrně na malém prostoru. V létě téměř kdekoli, na zimu je nutná krytá plocha," uzavírá hakisakista Černý. Nejlepší je prý hladký a neklouzavý povrch, třeba asfalt.

Zlata Bauerová