Na místě objevili různě staré nálezy, k mladší patří keramické nádoby. Nejstarším nálezem je zatím jediná lidská kostra přibližně někdy z roku 2800 až 2500 před naším letopočtem.

Archeologický výzkum provádí archeologové Východočeského muzea v lokalitě stavby obchvatu města jižně od Dašic už od začátku března. Budovaný obchvat bude jedním z přivaděčů na dálnici D35, odvede dopravu z tohoto dvoutisícového městečka.

První se objevil mohylník

Budovaný obchvat Dašic bude jedním z přivaděčů D35 a ulehčí dopravě v dvoutisícovém městečku. Zdroj: Mapy.czBudovaný obchvat Dašic bude jedním z přivaděčů D35 a ulehčí dopravě v dvoutisícovém městečku. Zdroj: Mapy.czZdroj: Deník/Zlata BauerováV místě nálezů povede napojení přeložky silnice II/322 na dálnici D35. Archeologové při průzkumu místa narazili na pohřebiště, kde naši předci pohřbívali své mrtvé kontinuálně po více než 3 600 let.

„Hned pod prvními skrývkami jsme objevili zahloubené linie zemních žlabů, kruhů, půlkruhů doplněné o nálezy typické keramiky, a bylo nám jasné, že jsme pravděpodobně narazili na raně středověké pohřebiště. Tyto žlaby, respektive původní náspy totiž tvořily jádro takzvaného mohylníku, tedy mohylového pohřebiště,“ začíná vysvětlování vedoucí archeologického oddělení muzea Tomáš Zavoral. Mohylník zde naši předci navršili pravděpodobně mezi 7. a 8. stoletím.

Žárové hroby

„Poté jsme postupně narazili i na žárové pohřby v nádobách i jamkách. Ty už byly podstatně starší, ukládali je sem příslušníci takzvané lužické kultury popelnicových polí. Ta se tu objevovala v mladší době bronzové, mezi lety 1250 a 1000 před naším letopočtem,“ pokračuje Zavoral.

I přesto, že v nedalekých Dvakačovicích na Chrudimsku je v lesním porostu jeden obdobný mohylník zachovalý, tak na Pardubicku je podobně rozsáhlá nekropole zcela unikátní.

„Není to však tím, že by zde lidé tímto způsobem nepohřbívali, ale je to zapříčiněno především následným odlesněním krajiny spojeným s intenzivní zemědělskou činností, díky které veškeré nadzemní památky zanikly,“ upřesňuje Zavoral.

V nedalekém Ostrově v trase D35 archeologové vykopali více než 7 000 let starou studnu. Jde o nejstarší dřevěnou stavbu na světě:

Skrčenec z doby kamenné


Keramická nádoba – urna, s pozůstatky žárového pohřbu z mladší doby bronzové (1250 – 1000 př. n. l.) Zdroj: VČMKeramická nádoba – urna, s pozůstatky žárového pohřbu z mladší doby bronzové (1250 – 1000 př. n. l.) Zdroj: VČMZdroj: Deník/Zlata Bauerová„Velkou zajímavostí je nález zatím jediného kostrového hrobu, který pochází z pozdní doby kamenné – eneolitu. Řadíme ho ke kultuře se šňůrovou keramikou,“ doplňuje archeolog s tím, že tato kultura se u nás vyskytovala zhruba od roku 2800 do roku 2500 před naším letopočtem.

V celé Evropě se tehdy objevovaly velké hlinité i kamenné stavby představující mohyly nad pohřby. Zemřelý (pravděpodobně muž) byl pohřben ve skrčené poloze na levém boku s hlavou k západu. V ruce svíral kamennou čepel dlouhou asi pět centimetrů, pravděpodobně součást nože, ze kterého se nedochovala dřevěná střenka. Původně byl nad kostrovým hrobem pravděpodobně také nějaký rov či větší mohyla.

Nepřehlédnutelný mohylník

„Na základě několika analogických příkladů se domníváme, že tato nekropole mohla mít kontinuitu již od pozdní doby kamenné, tedy že v minulosti zde lidé pohřbívali své zemřelé trvale více než 3 600 let a mohylník byl po tuto dobu v krajině viditelný,“ dokládá archeolog.

Nyní archeologové dokumentují i desítky dalších objektů, které svým charakterem připomínají spíše sídlištní nálezy. „Zároveň zahájili přípravné práce k provedení geofyzikálního průzkumu celé lokality jejího okolí tak, aby dokázali určit přesný plošný rozsah nekropole,“ dodává ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.