Pro mnoho lidí je zima v polabské nížině méně oblíbeným obdobím. Pro Jiřího Česáka z Rábů naopak jedním z nejzajímavějších. Na poli nedaleko svého rodinného domku má po mnoho let umístěny odchytové klece, jejichž čas přichází právě v zimě. Jiří Česák je totiž českým rekordmanem v počtu okroužkovaných havranů.

Havrani, které můžeme v tuto dobu ve východních Čechách pozorovat, k nám přilétají na zimu ze severovýchodu Evropy, tedy ze států jako jsou Polsko, Rusko, Ukrajina, Bělorusko a další. A není jich zrovna malé množství. V samotných Pardubicích na stromech mezi Labem a univerzitou přespává odhadem 35 až 40 tisíc těchto černých ptáků. Když se sem po celodenním shánění potravy slétají, vypadá to jak z hororových filmu, tak je jimi nebe nad hlavou hustě pokryto. Přes den jsou ale havrani rozptýleni, a to jsou chvíle pro Jiřího Česáka. K odchytu a výzkumu se tento amatérský ornitolog dostal před téměř třiceti lety a od té doby jich úctyhodnou řádku okroužkoval. „Chytám nejvíce havranů, v České republice určitě a pravděpodobně i v Evropě. Protože už se tady chytlo přes 17 tisíc havranů, a to od roku 1982. To je více než polovina u nás okroužkovaných havranů od roku 1934. Mám jich více než polovičku chycených a okroužkovaných za podstatně kratší čas,“ říká Jiří Česák ve své již 28. sezoně.

Za dvacet osm sezon, co Jiří Česák havrany odchytává, se mu již dvakrát stalo, že přes zimu chytil pouhé tři ptáky. Jeho zimní rekord byl naopak 1778 okroužkovaných havranů, denní pak 204 a k nim navíc čtyři kavky, které své o poznaní mohutnější příbuzné často doprovázejí.
Jak tedy odchyt probíhá? „Funguje to jednoduše. Přilétne hejno, sedne na pole nebo někde na stromy, třeba kilometr daleko. A z tohoto hejna se oddělí jeden nebo dva ptáci, přilétnou nad voliéru, dvakrát třikrát si zakrouží a odlétnou. Za chviličku se objeví třeba celé hejno. Havrani si posedají kolem voliéry na pole, někteří nahoru na nejvyšší místa a jak jsou zvědaví, tak sednou na žebříček, kterým se dá dostat dovnitř. A chodí, chodí, až některého napadne tam skočit. A pokud jich tam sedí víc, tak vidí, že si jeden z nich skočil za potravou, a následují ho. Udělají to samé co on. Díky tomu se chytne třeba i dvě stě havranů najednou. To je pak neskutečné,“ popisuje techniku lovu Jiří Česák. Někteří šikovnější ptáci se z klece dostanou a protože v ní je dostatek chleba, rohlíků či kukuřice, naučí se sem vracet a točit se pro něco do zobáku stále dokola.

Odchyt a kroužkování podle Jiřího Česáka vede k hlubšímu poznání chování těchto ptáků. „Zjišťujeme, kompletně ornitologové, odkud k nám tito zimující havrani přilétají,“ říká nadšený přírodovědec a ukazuje mapku se záznamy pozorování. „Když si člověk dělá body, jak to dělám, je to severovýchodním směrem, přes Polsko, Ukrajinu. A sledujeme, jakého věku se dožijí, zatím máme doloženo devatenáct let. Také se dozvíme, jestli se sem vrací na toto místo znova, jestli po více let nocují na daných zimovištích. Z toho množství mám dvanáct havranů, kteří se chytli více jak jednom roce. Po třech, po pěti. A jednoho mám po deseti letech, kdy se chytl na tom samém místě do té samé voliéry.“ Novým žlutým kroužkováním, které letošní sezonu zavádí pan Česák, by měly přibýt další cenné informace. „S barevnými odečítacími kroužky se možná těchto údajů dá zjistit víc. Přeci jenom i když koukám s dalekohledem z okna a vidím, že dotyčný pták má na noze hliníkový kroužek, tak ho nepřečtu. Tohle nám pomůže,“ říká a věří, že se k němu hlášení o „jeho“ havranech přes kroužkovací stanici Národního muzea v Praze dostanou ve větším objemu. „Je to něco, kvůli čemu to člověk dělá, má z toho zpětně radost a zakládá si hlášení,“ vysvětluje Jiří Česák.

Havrani odchycení panem Česákem dokonce hráli v seriálu, a to velmi oblíbeném. „Když se natáčela pohádka Arabela, Česká televize potřebovala pár havranů, a tak jsem dodal právě na tuhletu pohádku pár havranů chycených zde v Rábech. Takže v prvních dílech jsou havrani z Rábů, pak už je vyměnili, protože havrani se jim rozprchli. A použili krkavce, kteří se lépe učí než havrani,“ dává ornitolog k dobru zajímavost.