Každoroční pietní shromáždění za Daniela Hejdánka, který byl před sedmnácti lety zastřelen při pokusu skupiny extremistů o rasově motivovaný útok v Hlaváčově ulici, opět prošel městem. Akce, na kterou zvala takzvané „kamarády“ zastřeleného neonacistická organizace Odpor, se stejně jako v předchozích letech neobešla bez asistence policejních těžkooděnců.

Nutno poznamenat, že skutečných pamětníků tragické události bylo v asi padesátičlenném hloučku poskrovnu.
Ohlášený a městem povolený pochod se na cestu vydal v sobotu krátce po 18. hodině od pardubického hlavního nádraží v doprovodů antikonfliktního týmu i tří jednotek pořádkové policie. Cesta vedla i přes třídu Míru, stále ještě zaplněnou lidmi vracejícími se z mikulášských oslav na Pernštýnském náměstí. Záměr být viděni co největším počtem lidí extremistům vyšel, ačkoliv většina z nich raději přecházela na druhý chodník. Protest antifašistů se tentokrát omezil pouze na pokřikování několika jedinců z lávky nad Palackého třídou.

Kladení věnců, svíček a květin v místě, kde byl zastřelen Daniel Hejdánek. K tomu krátký projev o jakési státní zlovůli, která, světe, div se, neschvaluje neonacismus a náhrobek, jehož hlavním motivem byla runa, používaná na hrobech padlých „SSáků“. Rychlý pochod extremistů městem se ale obešel bez incidentů.

Jako kdyby nestačilo, že se po městě prohánějí černí čerti. Pochod městem si zase organizuje novodobá „bílá elita“. Zatímco únosy dětí bandami pekelníků nechávají tento den všechny muže zákona v klidu, pochod party „kamarádů“, co zastřelení svého soukmenovce Hejdánka nemohou vzhledem k vlastnímu nízkému věku pamatovat ani náhodou, se odehraje pod jejich přísným dozorem. Z pohledu nedobrovolného účastníka tohoto pochodu však musím říct, že spíš než o pochod šlo o kondiční běh Pardubicemi.

Vyjádření Československé anarchistické federace

Dnes se v našem městě koná „pietní akce“ za zesnulého nazi-skinheada Daniela Hejdánka. K úmrtí došlo před 17 lety při pokusu o pogrom na pardubické Romy, na kterém Hejdánek aktivně participoval. Pravým důvodem této „piety“ není uctění památky zesnulého „kamaráda“, ale akt legitimizující rasově motivované násilí. Skupina 30 neonacistů pochodujících s loučemi a zapalujících svíčky do tvarů starogermánských run, jak tomu bylo při téže „pietě“ předminulý rok, se jinak chápat ani nedá. Neonacisté v současné době pochopili, že sympatie veřejnosti nezískají zvedáním pravic, uctíváním třetí říše, ani svými pseudoteoriemi o nadvládě Židů nad celým světem. Pochopili, že své politické body mohou získat jedině hraním na strunu v majoritní české společnosti bohužel hluboko zakořeněného proti-romskéhom rasismu, jak dokázali například při loňských pokusech o pogromy v Litvínově nebo v Přerově. Dnešní pietní akce také zapadá do tohoto schématu.

Šíření nenávistné ideologie nabírá i mnohem dramatičtějších podob, které až do letošního útoku ve Vítkově unikaly mediální pozornosti. Zde skupina neonacistických štváčů zapálila uprostřed noci dům romské rodiny a těžce zranila dvouletou holčičku. Frustrovaní rasisté si velmi často vybírají snadné oběti, které při útocích nekladou žádný odpor. Mezi jejich oběti spadají ženy i děti. Z roku 2007 je např. znám hodonínský případ upálení spícího bezdomovce Jána Tótha. Na místě tragédie se později neonacisté oslavně fotili. Zákeřné útoky se netýkají jen vzdálených regionů. Před pár týdny také shořela část domu Romské rodiny v Červeném Kostelci. Žhářskému útoku na Náchodsku předcházelo hajlování a pokřikování před romskými domy, vyryté hákové kříže na autech a do okna vhozený kámen, který málem zranil dítě.

My, antifašisté a antifašistky, dnes přicházíme vyjádřit svůj odpor vůči účelovému využívání sugestivních akcí – typu pieta – k podněcování rasové nenávisti. Zároveň si také připomínáme památku těch kteří zemřeli rukou zfanatizovaných rasistických a fašistických vrahů. Neonacisté mohou pořádat piety za těch několik zmatených jedinců, kteří zemřeli při snaze „očistit“ společnost o někoho, kdo nezapadá do jejich zvrácených představ, avšak faktem zůstává, že obětí rasově či politicky motivovaných vražd ze strany neonacistů v České republice je po roce 89 již 30!!! Nehodláme nečinně přihlížet jakémukoliv shromažďování rasistů a neonacistů, ať je to pod pláštěm demonstrace, pogromu či třeba právě piety. Nezapomínejme, že nacismus koncentračními tábory nezačíná, nýbrž jimi až končí.

Československá anarchistická federace - Východní Čechy, Mládež proti rasismu