„Od roku 2002 máme zákon, který funguje velmi dobře – je přiměřeně přísný pro držitele zbrojních pasů ale přitom institucím jako jsou muzea umožňuje relativně svobodně dýchat," říká.
Situace by se ale mohla změnit nejen v muzeiích, ale i u členů klubů vojenské historie. Už jen řada zbraní z druhé světové například má navrhované „ilegální" zásobníky na více než deset ran. Zbraně nabyté v dobré víře podle staré legislativy a třeba i neschopné skutečné střelby by tak majitele mohly šmahem dostat do konfliktu se zákonem.
ANI ZA HITLERA…
„Byl bych nerad, aby lidé nosili zbraně do muzea, jen aby je nemuseli sešrotovat či věnovat státu. Toho bych se nerad dožil. Máme řadu dárců, kteří věnují hodnotné věci, ale dělají to dobrovolně," říká Jan Tetřev.
A dodává další příklad: „Obrovský problém vidím třeba i u výrobců replik – předovek. Tito řemeslníci by skončili s živností. Přitom jde o zbraň pro sběratele, sportovní střelce, nebo nadšence vojenské historie, na kterou se povinnost mít zbrojní průkaz nevtahuje a máme zde řadu vynikajících střelců, kteří s nimi vozí medaile. A to předovky svého času lidem nezabavovali ani za Hitlera," poukazuje Jan Tetřev.
Registrovat každou byť i střelby neschopnou zbraň považuje za postupné utahování šroubů. „Přineslo by to neuvěřitelnou administrativní zátěž, dostane to řadu sběratelů do šedé zóny a jediný, kdo se celé této mašinérii bude vysmívat budou zase jen ti, kteří zbraně od počátku chápou jen jako prostředek k páchání trestné činnosti," uzavírá Tetřev.