„Díky šlechtění je řepka pro zvěř chutnější. Na konci zimy však na ni byla aplikována dusíkatá hnojiva, listy mají vysoký obsah nitrátů a jedovatých glukosinolátů a nahnilé části i mykotoxinů. To způsobuje zhoršení zdravotního stavu zvěře, průjmy, ztrátu plachosti až hromadné úhyny,“ varuje mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha.

Letos však srnčí zvěř zachránila před řepkou teplá zima. „Letos jsme za ni opravdu vděční, zvěř díky ní měla i v lesích zelenou stravu,“ řekl jičínský myslivec Miloš Kovář.

Rozmach řepky však začíná znepokojovat také ekology. Množí se hlasy zahraničních expertů, kteří zpochybňují ekologický význam biopaliv.

Připomínají totiž, že pouhá předpona –bio ještě neznamená, že jsou skutečně „zelená“. Právě naopak. Někteří tvrdí, že přínos biopaliv k čistotě životního prostředí a ke snížení skleníkových plynů je sporný.

Čeští Greenpeace jsou ale k biopalivům smířlivější. „Tyto obavy pramení spíš z využití americké kukuřice a palmového oleje, u řepky olejky podobná nebezpečí nehrozí. Problém by nastal až v případě, že by kvůli biopalivům byly omezovány plochy na potravinářskou produkci,“ řekl mluvčí Greenpeace Karel Dolejší.