Už žádné nesvéprávné bydlení za vysokou zdí, ale samostatné byty, kde si klienti sociálních ústavů dokážou hospodařit sami. Těch těžce postižených, kteří musí zůstat pod nepřetržitým ústavním dozorem, je totiž jen zlomek. S transformací ústavní péče na komunitní přitom nenastane úbytek pracovních míst, sociálních pracovníků bude potřeba víc než teď. Jen s poněkud jinou pracovní náplní.

Už žádný život na zdmi ústavů, kde je daný budíček, snídaně a denní rozvrh s vycházkami s paní vychovatelkou. A už nikdy žádná klecová lůžka.
Místo života v ústavech v co největší míře samostatné bydlení v běžné zástavbě.

Úředníci a sociální pracovníci dlouho nemohli přijít na jméno britské spisovatelce J. K. Rowlingové, autorce bestselleru Harry Potter. A s její nadací se nyní dohodli na dlouhodobé spolupráci. Nezisková organizace Children's Level Group (CHLG) začne poskytovat kraji know–how (znalosti typu „jak na to“) a peníze na humanizaci života ohrožených dětí. Nejen těch v ústavech, ale i těch, kterým umístění kvůli problematické rodinné sitauci hrozí.

Cíl je v zásadě jediný: změnit péči o ohrožené děti tak, aby co nejméně z nich končilo v ústavech.

„Podle posledních statistik je Česká republika na pátém místě v počtu dětí umístěných v ústavní péči. Před námi jsou prakticky jen země bývalého Sovětského svazu – Kazachstán, Litva, Moldavsko a Rusko. Ze 150 tisíc dětí žijících v ústavní péči v celé EU jich je 20 tisíc právě v Česku. S tím musíme něco dělat,“ uvedla ředitelka české pobočky CHLG Petra Kačírková.

„Děti do tří let věku by například vůbec neměly být v ústavní péči,“ řekl Jan Pfeiffer, konzultant CHLG.

Typickým příkladem, jak by přesun institucionální péče ke komunitní měl vypadat, ukazuje případ Slatiňan na Chrudimsku, kde sídlí vůbec největší český sociální ústav. Polovina z 280 zdejších klientů během příštích tří let najde nový domov v samostatných bytech v nejbližším okolí, ale také v Chrudimi či Pardubicích. Za 120 milionů korun, které chce kraj získat z Unie, postaví jedenáct dvojdomků. Každá bytová jednotka bude pro maximálně šest klientů. Ve slatiňanském ústavu výhledově zbude 30 nejhůř postižených chovanců, kteří nejsou schopní samostatného života. Podobný projekt zkouší i ústav v Rábech.

Ne všichni ale sdílí euronadšení z přemísťování mentálně postižených z ústavů do chráněných bytů.

„V řadě případů to není optimální řešení. Chybí nám tradice profesionálních pěstounů. Za všechno hovoří i skutečnost, že 70 procent klientů těchto ústavů jejich příbuzní vůbec nenavštěvují,“ uvedl krajský radní Královéhradeckého kraje za sociální věci Miroslav Uchytil.

Jeden trend je ale zřejmý. Postupné stárnutí obyvatel ústavů. Souvisí to s novým zákonem o sociálních službách, kdy rodina těžce postižených může dostat příspěvek na péči až 11,5 tisíce měsíčně. „Rodina se pak o své postižené děti stará sama. Případů, kdy nám ústavy praskají ve švech, tak neustále ubývá,“ dodal Uchytil. Hradecký kraj už investoval stovky milionů do modernizace ústavů.

Už žádné klece

Byla to právě J. K. Rowlingová, která se do ústavů v Česku, zvláště pak do těch v Pardubickém kraji, bez servítků opřela v roce 2004, když Sunday Times otiskly inkognito natočenou reportáž z ústavu v Rábech na Pardubicku s mentálně postiženými dětmi zavřenými v klecových lůžkách. I přes odpor řady sociálních pracovníků byla v následujících letech všechna klecová lůžka ve východních Čechách zrušena.

Dokonce i někteří ředitelé ústavů zpočátku zkoušeli, zda by zákaz nešel obejít ponecháním lůžek s vysokými postranicemi, která by klece de facto suplovala.

„Bylo zde ale riziko, že lůžka s postranicemi pak měli všichni klienti, což je zbytečné,“ řekla Kačírková.

Zástupci CHLG tvrdí, že zdánlivá potřebnost klecových lůžek pro těžce postižené chovance ústavů, kteří by mohli ublížit sobě nebo druhým, je jen odrazem celkové atmosféry ústavů.

„Je dokázáno, že agrese je spoojena s institucí jako takovou. Klecová lůžka jsou symbolem toho, že klienti žijí společně na jednom pokoji, a když vznikne problém, jsou do klecových lůžek jednoduše odloženi,“ dodal krajský radní za sociální věci Miloslav Macela.

V ústavní péči s 24hodinovou podporou by měli podle CHLG zůstat jen těžce postižení chovanci, kterých je však v českých ústavech minimum.