Je přesně 6.45 a Pardubicemi se rozléhá detonace. V tu chvíli tisíce Pardubáků míří do zaměstnání či do škol. Málokdo si v tu dobu uvědomil, co se stalo, přestože naprostá většina tuší, že se „ozval“ Semtín!

Tlak zabouchl dveře

„Byl jsem doma, když se kolem třičtvrtě na sedm ozvala strašná rána. V bytě tím následným otřesem a tlakem bouchly dveře, až z nich vypadl klíč. bylo mi jasné, že je zle. Ihned jsem šel k oknu a díval se směrem na Semtín. Obdobně totiž reaguje skoro každý Pardubák. Nad chemičkou jsem nejdříve viděl dým v podobě klasického 'atomového hřibu', poté se z toho vytvořily dva kruhy nad sebou. Jeden pak zmizel, ale ten druhý stoupal a rostl,“ popsal nám včerejší událost svědek Jaromír Pilař, který bydlí na polabinské „čtyřce“.

V podstatě stejné zážitky má i další obyvatel Polabin. „Bydlím v osmém patře paneláku. Po té strašné ráně jsem cítil, jak se barák zhoupl. Nejdříve jsem si říkal, že nějaké letadlo v dost velké blízkosti překonalao rychlost zvuku, poté jsem ale zpozoroval kouř nad Semtínem,“ uvedl Bohumil Kalousek.

Svůj životní zážitek s chemičkou včera absolvovali i mladí lidé, kteří nepamatují rok 1984, kdy zde při výbuchu došlo k dosud největší tragédii. „Šla jsem právě do školy. Když jsem procházela na Cihelně kolem jednoho z paneláků, ozvala se strašná rána. Nevěděla jsem, co se děje. Zachvěla se zem a já v tu chvíli ztuhla a myslela jsem, že padá barák. Čekala jsem, že se na mě vysypou všechny okenní tabule. Tak strašný zážitek to byl,“ řekla nám sedmnáctiletá studentka Natálie.

Přímý svědek

Pardubickému deníku se podařilo sehnat i přímého svědka, který v době výbuchu projížděl hlavním silničním tahem, který skrz chemickou továrnu vede.
„Zrovna jsem v tu dobu projížděla autem Semtínem. Náhle se ozvala rána. Myslela jsem, že mi prasklo kolo. Znělo to, jako nějaký silný dělobuch. V tu chvíli jsem ale viděla, jak k nebi vylétl kouřový hřib. Měla jsem asi štěstí, že se tlaková vlna přehnala jiným směrem, než kudy jsem jela já. Auta za mnou, ale i ta proti, jezdila normálně. Pamatuji, že v tom čtyřiaosmdesátém roce to bylo na této silnici horší. Tehdy tlaková vlna smetla a na bok převrátila i trolejbus,“ srovnala obě tragédie Lenka Sádovská z Lázní Bohdanče.