Podezřelá vozidla

„6. července ráno před koncem směny se k bráně střežené našimi vojáky pomalou jízdou přiblížila dvě vozidla, která vzbudila jejich zájem. Nákladní automobil má ve vleku terénní vozidlo. To by vzhledem k vozovému parku místních obyvatel nebylo podle zkušeností nic zvláštního, pokud by automobil neměl na předních dveřích stopy po páčení, rozbité okno a utržený kryt zapalování pod volantem,“ líčil Petr Fiala z 2. kontingentu.

„Ačkoli má posádka nákladního vozu propustky pro zaměstnance irácké armády, hlídka českých vojáků se rozhodne ji i obě vozidla prověřit důkladněji. Poté, co podezřelí pasažéři vystoupí z vozu, je na nich přece jen znát nervozita. Uniknout už ale nemají kam.

Auto si nechte!

„Potřebujeme odjet. To druhé auto vám tady necháme,“ snaží se vojákům vykroutit. Ti však jakoukoli debatu nekompromisně odmítají a vozidla i s posádkou odvádí pryč z prostoru brány. Podezřelé pro jistotu rozdělují, aby se nemohli domlouvat na výpovědi. Vozidla zatím dostávají na starosti psovodi. Tažený terénní vůz je prázdný, zato na korbě „náklaďáku“ se válí změť materiálu, o němž zadržení tvrdí, že se jedná jen o šrot a odpad. Tomu už hlídka nevěří a předává vyšetřování do rukou přivolané britské vojenské policie.

Brzy se ukazuje, že podezření našich vojáků se potvrdilo. Tažené vozidlo je skutečně kradené a na korbě nákladního vozidla se mezi „odpadem“ nachází televizory, DVD přehrávače, mobilní telefony, ale i dokumenty o výzbroji. „A také velké množství munice,“ dodává Petr Fiala.
To už je zadrženým jasné, že po skončení výslechu už nikam nepojedou hodně dlouho.