Ivan Trojan všude, kam se podíváš. Tak by si nyní mohli s trochou nadsázky připadat pardubičtí příznivci tohoto skvělého herce.

V baru a divadle, ale též multikině

Známý umělec nyní ve městě perníku opět natáčí třídílný televizní film Ďáblova lest. Ve čtvrtek večer tu v jednom z pardubických barů dodatečně dostal k jeho velkému překvapení prestižní cenu TýTý pro nejpopulárnějšího herce.

V sobotu večer pak byl k vidění v pardubickém stánku paní Thálie v představení pražského Dejvického divadla Teremin. „Bohudík i bohužel bylo zadané. Bohudík proto, že jsme ho hráli pro hlavního sponzora našeho divadla, bohužel proto, že se na něj nedostali ti, co by o něj měli zájem,“ konstatovala dlouholetá opora jednoho z nejlepších českých divadelních ansámblů.

„Už jsem o tom mluvil s ředitelem Východočeského divadla, že bychom sem rádi jezdili, takže záleží jen na Petru Dohnalovi, jestli nás sem pozve, abychom mohli zahrát opět i pro pardubické publikum,“ sdělil známý herec, který je v současné době k vidění také v pardubickém multikině CineStar v jednom z nejlepších českých filmů poslední doby. Dílo režiséra Petra Zelenky inspirované slavným Dostojovského příběhem má název Karamazovi.

V tovární hale točili Karamazovy

„Natáčení tohoto filmu bylo hodně náročné. Měli jsme na něj pouhých dvacet dní. Abychom všechno stihli, bylo zapotřebí pracovat třeba dvanáct nebo třináct hodin, a to v dost atypickém prostoru, kde byla špína a strašné vedro, protože se točilo o letních prázdninách,“ informoval náš Deník Ivan Trojan.
„Když jsme ale viděli dílčí výsledek naší práce, okamžitě jsme pochopili, že Petr Zelenka toto prostředí zvoli správně a že to k Dostojovskému jde velmi dobře,“ nechal se slyšet známý herec, jemuž vysekl polonu i režisér Jiří Strach.

„Ivan je nejen báječný herec, ale také parťák. Máme spolu takovou domluvu, že na ,place’ je všechno povoleno – jakákoliv urážka režiséra či Mistra. Házíme na sebe neuvěřitelné věci, až ten, kdo nás nezná, může mít pocit, že se nemáme rádi. Ale za těmi nepopsatelnými urážkami, jakými se častujeme každou minutu, se skrývá obrovská vzájemná úcta,“ podotkl mladý režisér.

Když se umělci vracejí z práce

„Ke spolupráci se vždycky snažím vybírat výborné herce, které však musím mít rád i lidsky. Průběh natáčení je mnohdy únavný, například to, v jakých podmínkách musíme točit a za jaké peníze. Kdybychom na sebe ještě byli protivní, to by nešlo. Proto se kolem sebe snažím obklopovat lidmi, kteří na sebe působí pozitivně,“ poznamenal Jiří Strach, který v Pardubicích oslavil také svůj svátek.

„Den poté jsme naštěstí točili až od pěti odpoledne. Pardubičtí dělníci asi těžko, ale leckdo z místních úšpěšných manažerů, kteří chodí do práce až na desátou, nás mohl minout. Myslím, že pohled na nás z těch jejich mercedesů asi nebyl příliš veselý. Ale to už tak bývá, když manažeři jdou do práce a umělci z práce,“ vtipkoval uznávaný režisér.