„Na Madeiře mě zaujala především její neobyčejná rozmanitost. Člověk se na ostrově může kochat nádhernou přírodou, úžasnými výhledy na Atlantický oceán a zdejší hory, ale zároveň se tu setká i s krajinou, která připomíná spíše Irsko nebo naopak Afriku,“ přiblížila své dojmy z pětidenního pobytu v „perle Atlantiku“ posluchačka druhého ročníku Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice Ivana Matičková.

Pomohl i Facebook

Vysokoškolačka, která díky programu Erasmus studuje již druhý semestr v portugalském Lisabonu, se na zhruba tisíc kilometrů vzdálený „Ostrov květin“ dostala i díky Pardubickému deníku.

„Moje mamka mi na e-mail poslala novinový článek, jenž pojednával o únorových povodních na Madeiře očima dvou pardubických studentů Jakuba Petra a Jana Pucandla. Jejich vyprávění mě zaujalo, a tak jsem je zkusila kontaktovat prostřednictvím sociální sítě Facebook. Za dva a půl měsíce od přečtení článku v Deníku už jsem kupovala letenku,“ konstatovala.

Bojovala o přežití

„Zážitků si z Madeiry odvážím spoustu. Mezi ty nejsilnější patřila dobrodružná pěší túra kolem úzkých vodních kanálů – levád. V některých pasážích to byl spíše boj o přežití. Určité úseky totiž ještě nejsou zcela opravené po únorových záplavách, a tak je bylo poměrně těžké překonat. Když jsme se brodili řekou po kamenech nebo se obávali, jestli se pod námi nesesune most, tak ve mně byla malá dušička. Navíc jsme do poslední chvíle nevěděli, zda bude celá trasa schůdná a jestli se nám ji podaří zdolat ještě před setměním. Naštěstí jsme to zvládli, ale bylo to jen tak tak,“ přiznala po zřejmě nejnáročnější túře svého dosavadního života.

Nevšední zkušeností byla pro Ivanu také jízda vypůjčeným vozem po místních úzkých horských serpentinách.
„Obdivuji řidiče zdejších autobusů, především jejich neuvěřitelně dobrý odhad, když se míjejí s protijedoucími vozidly,“ sdělila.
„Snad jediným negativním zážitkem z Madeiry bylo setkání se švábem v ulicích hlavního města Madeiry Funchalu, a to nejen tam,“ prozradila Ivana Matičková.

I přes tuto drobnou vadu na kráse byla z „Ostrova věčného jara“ přímo okouzlena.

Vrátí se s rodinou

„Už se těším, jak se sem za měsíc vrátím a ukážu krásy Madeiry mé rodině. A Jakubovi s Honzou, o nichž jsem ani netušila, že jsou syny slavných Pardubáků – člena Akademie populární hudby Jiřího Petra a bývalého ředitele dostihového závodiště Petra Pucandla – bych chtěla moc poděkovat za to, jak se tu o mě starali. Už se moc těším, až za mnou brzy na oplátku přiletí do Lisabonu,“ podotkla vysokoškolačka, která z Madeiry odjela bohatší o řadu nových zážitků a postřehů.

V duchu Erasmu

„Myslím, že i tento výlet přesně zapadl do mé představy o tom, co je podstatou programu Erasmus. Člověk díky němu může získat nové zkušenosti i kontakty, poznat různé kultury a zdokonalit se v cizích jazycích,“ dodala Ivana Matičková.

Zelené pastviny, ale také vysoké hory nebo rozeklaná skaliska omývaná oceánem. To všechno nabízí Madeira

Některé země nabízejí divokou přírodu, jiné vysokohorskou turistiku. Ale malý ostrov v Atlantském oceánu Madeira nabízí téměř vše, co si může turista přát.

Češi takřka všude

A krásy místa se stálým „jarním“ počasím začali objevovat také Češi. Patří mezi ně třeba studenti Univerzity Pardubice, kteří jsou ve městě Funchal na studijním pobytu díky celoevropskému programu Erasmus.

Na začátku května, když ještě není hlavní turistická sezona, však na Madeiře uslyšíte češtinu takřka na všech významnějších místech ostrova, kam se vydáte. Madeiru má totiž ve své nabídce spousta českých cestovních kanceláří a mimo hlavní turistickou sezonu se tento ostrov stává pro mnoho lidí cenově dostupný. Pro dobrodružnější povahy, které nevyužijí služeb cestovní kanceláře a na portugalský ostrov se dopraví s pomocí nízkonákladových leteckých společností, pak není problém zařídit si týdenní dovolenou za nějakých 13 tisíc korun.
A co všechno je vlastně na Madeiře k vidění? Většina návštěvníků si obvykle nenechá ujít některou z botanických zahrad. Nejznámější, ale zároveň nejdražší je tropická zahrada nad Funchalem.

„Tato botanická zahrada mě příliš nenadchla. Očekávala jsem, že to tam bude více kvést,“ sdělila své dojmy Ivana Matičková, která se na Madeiru vydala z Lisabonu, kde v současné době studuje. Cestu z botanické zahrady si spousta turistů zpestří jízdou na tradičních saních babosas.

Velkým lákadlem Madeiry jsou také hory. Nejsou sice nijak extrémně vysoké, ale díky tomu, že stoupají od hladiny oceánu, se jeví o poznání vyšší. Nejvyšší horou ostrova je Pico Ruivo, která je položena 1862 metrů nad hladinou moře. Výstup na ni se opravdu vyplatí, ačkoliv při cestě na Pico Ruivo je obvykle velmi špatná viditelnost, při troše štěstí vás nahoře čekají neskutečně krásná panoramata. Vrcholek hory už totiž leží nad mraky, takže se turistům naskytne pohled podobný tomu z letadla.

Veřejná doprava je na Madeiře poměrně rozvinutá, ovšem trochu pomalá. Vyplatí se proto půjčit si auto a projet ostrov kolem dokola. Dá se to stihnout za jeden den a nenajedete při tom více než nějakých 200 kilometrů.
„Auto lze ve Funchalu půjčit již od 35 eur na den i s pojištěním, když člověk ví, kam má zajít. Zvlášť je pak nutné ještě koupit benzín,“ uvedl Jakub Petr, který na Madeiře studuje a zapůjčení vozu již několikrát využil.

Milovníky pláží Madeira možná trochu zklame. Na pobřeží oceánu se většinou rozprostírají vysoké útesy. Skvělou možnost koupání v oceánu však skýtá maličky ostrov Porto Santo, který je vzdálen asi 40 kilometrů od Madeiry a každé ráno na něj z funchalského přístavu vyjíždí loď. Devítikilometrová písečná pláž rozhodně stojí za vidění.

Turisty zvyklé na ruch italských, chorvatských či řeckých letovisek ale možná překvapí, že budou mít oceán sami pro sebe. Mimo sezonu je totiž možné jít třeba hodinu po pláži a nepotkat živáčka.

Fotogenické místo

Madeira je úžasně fotogenickým místem. Ať už navštívíte hory, pláže, zelené pastviny nebo oblíbené zavlažovací kanály nazývané levády, vždy uvidíte krásné scenérie, které si stojí za to vyfotit.

Pro všechny, co mají rádi aktivně strávenou dovolenou, lze Madeiru jen doporučit. Při troše šikovnosti se tam člověk může podívat za opravdu rozumnou cenu.

Lukáš Dubský, Tomáš Dvořák