Přitom ještě před rokem 1989 bylo toto sídlo Pernštejnů v havarijním stavu, dnes patří k chloubám regionu. V dalších letech by již měl stát, kterému zámecký areál patří, vydávat menší finanční prostředky směřující již spíše na jeho pravidelnou údržbu a opravy.

Druhým zámkem jsou Choltice. Do povědomí veřejnosti se dostal zejména nekonečným soudním sporem s potomkem původního majitele. Zámecký areál s rozlehlým parkem byl konfiskován na základě Benešových dekretů a obec jej od státu odkoupila. Berthold Thun Hohenstein nakonec u českých soudů – a to ani u Ústavního soudu – se svou žalobou na určení vlastnictví neuspěl. Zřejmě se však nevzdává a chce se majetku domoci přes právo evropské.


V České republice uzavřený soudní spor však vedl k tomu, že obec a ani stát nemohl do památky dávat tolik peněz, kolik by vyžadovala. I tak je ale po stavební stránce zabezpečena a zámek žije. Vloni zde úřad městyse opět zpřístupnil zdejší zámecké sbírky. V cenné barokní kapli sv. Romedia se konají kulturní akce a funguje zde zámecká restaurace s víkendovými diskotékami.

Nejhůře na tom ze zmíněné trojice je památka ve Zdechovicích. Tento zámek, který byl po požáru nově vystavěn počátkem 19. století, byl po skončení II. světové války rovněž znárodněn na základě Benešových dekretů. Od roku 1953 sloužil jako kasárna, nejprve pro československou armádu, po roce 1968 zde sídlilo velení sovětských okupačních vojsk.

Od roku 1990 je objekt, jenž připadl obci, opuštěný a nevyužívaný. Později se zámecké sídlo stalo předmětem restitučního sporu a obci nyní patří jeho polovina. Druhou polovinu by obec Zdechovice ráda odkoupila a našla pro památku nové využití. Od bytů přes hotel až po sociální služby. Zdechovický zámek podle starosty Roberta Chutice není zase až tak ve špatném technickém stavu a čas od času potřebuje vyměnit okno. Zásadní nenávratná devastace by mu ale neměla hrozit. Pro letošek počítá rozpočet obce s částkou ve výši čtyř milionů korun na výkup poloviny zámku a scelení majetku od jednoho vlastníka. Jestli ale dojde k dohodě, nedokáže starosta Robert Chutic odhadnout.
Zámeček má silný emocionální náboj
Příkladem památky, jejíž kořeny sice nesahají tak hluboko jako u „klasických“ zámků, ale jež má svou cenu a je ohrožena zubem času a nepřízní počasí, je pardubický Zámeček. Pro město má silný emocionální náboj – zde čekali lidé na popravu v dobách heydrichiády.

Lovecký zámeček se nachází na okraji města a za plotem areálu tchaj〜wanské firmy Foxconn. Ta pro něj nemá využití a několik let se zatím neúspěšně vedou jednání s radnicí o jeho převodu na město za symbolickou cenu. Pro město bude Zámeček představovat velkou investici na jeho opravu a úpravy tak, aby se pro něj našlo využití. Vedle navrhovaného památníku odboje by mohla nemovitost sloužit pro různé společenské a kulturní akce. Zatím je ale Zámeček přístupný pouze skrz plot pohledům kolemjdoucích.