Pardubická dominanta je vystavována povětrnostním vlivům a podepisuje se na ní také zub času. Již v předchozích letech prošla dvěma etapami oprav, kdy byla mimo jiné zajištěna její statika. Následující třetí etapa je zaměřena na ochranu zdiva proti povětrnostním vlivům. „Plášť této renesanční památky již dlouhou dobu chátrá,“ potvrdil primátor Pardubic Martin Charvát.

Město se proto muselo rozhodnou, jak s věží naloží. Na výběr mělo variantu zakonzervování zdiva a zachování stávajícího vzhledu, nebo zahalení brány do bílé omítky. „Obě varianty jsou z hlediska památkové ochrany i z hlediska technologického realizovatelné,“ nastínil primátor Martin Charvát (ANO), že varianty jsou vyrovnané. Obě mají své klady i zápory. Varianta s omítkou zdivo stavby lépe ochrání, avšak zůstává otázkou, jaká bude trvanlivost omítek. Ty by totiž vlivem počasí mohly začít degradovat a například měnit svou barvu a flekatět. To se nestane u kamenné varianty, avšak tam je zase hrozba degradace nekrytého zdiva.

O Zelené bráně hlasovali zastupitelé již v polovině března, kdy schválili, že památka dostane bílou omítku. Po vlně nevole ze strany občanů ale přišel radní Vít Ulrych (KDU-ČSL) a zastupitel Jan Hrabal (ANO) se záměrem vypsat referendum a nechat rozhodnout občany. „Politické strany a hnutí neměly ve svých programech problematiku opravy Zelené brány. Občané neměli možnost ve volbách posoudit představy politických subjektů o způsobu opravy dominanty města. Tato otázka je natolik důležitá a přesahující funkční období zastupitelstva, že by občane měli mít možnost napřímo se vyjádřit k této problematice prostřednictvím referenda,“ zdůvodnili předkladatelé svůj záměr, který nakonec prošel.

Elektrárna Chvaletice.
Elektrárna Chvaletice opět získala výjimku. Limit na rtuť se ale snížil

V Pardubicích se tak společně s parlamentními volbami v říjnu uskuteční místní referendum, které se bude ptát na otázku „Souhlasíte s tím, aby při opravě Zelené brány byly obnoveny vnější omítky?“

Všechny potřebné informace lidé získají z informační kampaně, kterou chce město rozjet po prázdninách. V září se uskuteční panelová diskuze, na kterou budou kromě veřejnosti pozváni také historici, památkáři a architekti. „Paleta názorů by měla být co nejširší, aby lidé získali potřebné informace a vyslechli si názory jak pro omítnutí, tak pro konzervaci," dodal Hrabal. Dále bude město zveřejňovat informace ve svém radničním zpravodaji. „Na webu magistrátu bude vyčleněná záložka, v níž budou vloženy veškeré dokumenty a posudky, které měli k dispozici zastupitelé a radní,“ přidal Ulrych, který také nechal oslovit Fakultu restaurování Univerzity Pardubice, aby vytvořila další posudek na to, zda je vhodné bránu omítnout, nebo ji lze dostatečně ošetřit i konzervační metodou. S volebními lístky lidem také přijdou informační letáky, na nichž se dozvědí informace o obou metodách.

Někteří zastupitelé se ale obávají, že k informační kampani lidé příliš přihlížet nebudou. „Budou občané poslouchat kampaň a studovat desítky stránek materiálů, jak máme Zelenou bránu nejlépe ochránit, nebo se rozhodnou, že se jim to takto líbí a má se to tak nechat? Občané nebudou rozhodovat na základě znalostí a vědomostí, ale pouze na základě pocitu,“ odpověděl si náměstek Petr Kvaš (ODS).

Jedním z velmi diskutovaných faktorů je totiž vzhled dominanty, kterou lidé už od svého dětství vnímají jako kamennou věž. Jenže dříve tomu bylo i jinak. „Omítek byla zbavena až v roce 1912. Tehdy to byl velmi kritizovaný počin místního architekta Bóži Dvořáka, který je nechal otlouct a prezentoval zdivo, které nebylo určené k prezentování," připomněl pardubický památkář Jan Kadlec.