Od narození projektanta a stavitele železnic Jana Pernera uplyne letos v září již 200 let. Společnost Jana Pernera se rozhodla, že do září opraví jeho hrobku, která je na Městských hřbitovech v Pardubicích.
Perner je pohřben ve staré části hřbitova ve společné hrobce s rodinou významného českého architekta Ladislava Machoně. Ten v Pardubicích proslul především jako architekt nedávno opravené Machoňovy pasáže. Zároveň je také autorem rodinné hrobky, na které se již ovšem podepsal „zub času".
Zatím neví, kolik bude potřeba peněz
A jak jsou rodiny Jana Pernera a Ladislava Machoně spřízněné? „Architektův otec Václav Machoň se oženil s Kateřinou Pernerovou. S architektovým vnukem Jiřím Machoněm jsme se domluvili, že získáme rodinnou hrobku do péče za symbolickou jednu korunu. Pro Společnost Jana Pernera znamená převod hrobky velký úspěch, ale zároveň i obrovskou zodpovědnost do budoucna," uvedl předseda Společnosti Jana Pernera Jiří Kotyk (na snímku). Z hrobky by se tak mělo stát důstojné pietní místo.
Společnost zatím neví, jak velká investice bude potřeba.
O finanční příspěvek chce požádat město Pardubice, Pardubický kraj i případné sponzory.
„Rozhodli jsme se, že hrobku symbolicky prodáme společnosti, která zachová pietu jak Janu Pernerovi, tak rodině Machoňů," nechal se slyšet Jiří Machoň.
O možné budoucí podobě rodinné hrobky jedná společnost s architektem Miroslavem Řepou.
„Rodinná hrobka je autorským dílem Ladislava Machoně. Je krásná a jednoduchá. Přístup k její opravě bude proto velmi citlivý," prohlásil Miroslav Řepa.
Pernerova hrobka je od loňského roku součástí naučné stezky zakladatelů dopravy. Kromě Pernera patří k zastavením této stezky také hrobky aviatika Jana Kašpara či barona Artura Krause.
Oslavy Pernerova výročí budou v září
Hlavní oslavy Pernerova roku budou směřovány na září, kdy se slavný projektant železnic narodil (v roce 1815) i zemřel (roku 1845). Pořadatelé pozvali také českého prezidenta Miloše Zemana, aby se na zářijové oslavy vypravil vlakem z Prahy.
Rok Jana Pernera byl oficiálně zahájen slavnostním koncertem, který byl součástí mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro. V půlce února zněly Sukovou síní Domu hudby v Pardubicích díla Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Eduarda Strausse a řady dalších hudebních skladatelů, z nichž mnozí měli blízko i k železnici.
Jan Perner
Stavitel a projektant se narodil 7. 9. 1815 v Bratčicích u Čáslavi v rodině mlynáře. Po vystudování na pražském technickém učilišti začal pracovat na výstavbě železnic v Rusku. Kvůli konfliktu s úřady byl donucen k návratu do vlasti, kde pracoval od roku 1837 na výstavbě Severní dráhy císaře Ferdinanda. Vedl stavbu mezi Břeclaví a Brnem a následně projektoval úsek z Ostravy do Osvětimi.
Velkou měrou se zasloužil o projektování a výstavbu páteřní železniční tratě z Olomouce přes Českou Třebovou, Pardubice a Prahu do Drážďan. Ke slavnostnímu zahájení provozu mezi Olomoucí a Prahou došlo v roce 1845. Zprovoznění zbývajícího úseku z Prahy do Drážďan se již nedočkal.
Choceňský tunel, dnes již neexistující stavba na olomoucko-pražské dráze, se mu totiž stal osudným. 9. září 1845 cestoval vlakem z Moravy do Prahy, během jízdy sestoupil na schůdky vagonu a prohlížel si stavbu nového tunelu. Při vjezdu do stanice se zranil o jeden ze sloupů stojících v kolejišti. Po nehodě ještě odcestoval do Pardubic, kde však druhý den ve věku pouhých třiceti let následkům poranění podlehl.
Jméno Jana Pernera nese nejen náměstí před pardubickým hlavním nádražím, ale také před nádražím v České Třebové, kde je od roku 2010 umístěna Pernerova socha. Jeho jméno připomíná i Dopravní fakulta Univerzity Pardubice.