Od desáté hodiny mířili do divadla první truchlící, aby položením květiny uctili památku 20leté studentky. Její usměvavá tvář byla v divadle přítomna na střídajících se snímcích, které za doprovodu písní Harryho Stylese či Noaha Kahana připomínaly záblesky jejího - žel krátkého - života.

„Člověk v životě prožívá mnoho krásných okamžiků, plných štěstí, lásky, radosti, ale stejně tak ho provází chvíle plné žalu, slz a utrpení. A nás všechny ta bolestná chvíle postihla před několika dny, kdy nás opustila naše milovaná kamarádka, dcera a sestra Aneta Richterová,” loučil se se studentkou a dobrovolnou hasičkou Kamil Pečenka z Litíče. „Kdyby vám někdo před čtrnácti dny řekl, za jakých okolností se tu dnes potkáme, tak byste mu nevěřili. Když nám všem začaly chodit zprávy, které potvrzovaly krutou pravdu, stejně jsme to odmítali. Říkali jsme si, že to nemůže být pravda. A dnes je nás plné divadlo. Spojuje nás smutek nad ztrátou naší Anet, ale hlavně, a to je důležitější, nás spojuje její život. Spojuje nás to, co jsme s ní prožili, jak si ji budeme pamatovat."

Praha se v pátek 22. prosince probudila do smutného rána. Na Rudolfinu vlají černé prapory
Kvůli bezpečnosti proškolí pedagogy. Správně, jen technika nepomůže, radí expert

Anetka vyrůstala v Litíči, kde si ji všichni pamatují jako usměvavého andílka. „Když se objevil Mikuláš, hned jsme věděli, že s ním přijde Anet. Když na půlnoční v kostele nacvičovaly děti živý betlém, bylo jasné, kdo bude anděl. Letošní vánoční setkání v kostele v Litíči jsme zrušili - chybí nám anděl…,” připomněl řečník, že mladá dívka byla usměvavým andělem nejen pro obec, ale hlavně pro svou rodinu.

Střelba v centru Prahy 21. prosince
Důkaz hrdinství? Muž lákal střelce z fakulty na sebe, aby zachránil jiné

Vzhledem k tomu, že studentka oboru jazyky a komunikace neslyšících byla zároveň aktivní členkou SDH Velichovky, stáli členové tohoto sboru při posledním rozloučení čestnou stráž. Motto hasičů, které zdůrazňuje mimo jiné pomoc bližnímu, bylo blízké jejímu vnitřnímu nastavení - pomáhat ostatním. „Kdo z vás měl možnost Anet poznat více, tak víte, že na vysokohorskou túru nebo na šlapání do kopců byste ji moc nenalákali. Ráda ale cestovala. Poznávala nové kraje, jejich kulturu a zvyky. Bavilo ji sledování filmů a pohádek. Málokdo ale ví, že ráda sledovala i závody Formule 1,” prozradil Kamil Pečenka jen část zájmů tragicky zesnulé dívky.

Dva týdny po tragické střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze stovky smutečních hostů zaplnily jaroměřské divadlo, kde se rozloučily s Anetkou Richterovou z Litíče na Trutnovsku.Zdroj: SDH Velichovky„Odchodem Anet nás opustila slečna s velkým srdcem, která uměla myslet na druhé. Vždyť její ochota pomáhat byla vidět ve všem, co dělala. Když se přidala k hasičům, tak to dělala právě proto, že chtěla pomáhat jiným v těžkých situacích. Když se začala učit komunikaci s neslyšícími, bylo to proto, že chtěla pomáhat někomu s handicapem se domluvit a ulehčit mu život. To velké srdce nabízela všem kolem sebe,” nepochyboval, že energická dívka měla určitě ještě mnoho plánů a snů, které však už nestihla naplnit. „Anet už je nedokončí. Ale my, co jsme zde, vezměme na sebe závazek, v nich podle našich schopností pokračovat. V tom pokračování si ji nejvíce připomeneme,” rozloučil se s Anetkou, a s ním i celé divadlo, jedním z nejdůležitějších gest ve znakovém jazyce – miluji tě.

Mohlo by vás zajímat: Jsem tvůj Bůh, tvrdil opilý řidič policistovi. Od dopravní nehody ujel

Zdroj: PČR