„Já bych tam svoje dítě nedala, protože mi to přijde hodně alternativní, prostě divný. Upřímně ani nechápu, jak se tam učí. Vím, že bez známek, právě to si nedokážu moc představit,“ odpověděla na dotaz, zda by svoje dítě do waldorfské školy umístila, Alena, maminka devítiletého Jakuba z Pardubic. „Já jsem rád za naše normální školství, že vůbec funguje a o žádné alternativě jsem nikdy ani nepřemýšlel, přijde mi to tak trochu jako moderní výmysl, který mi nedává smysl. Bál bych se, že se tam moje holka nic nenaučí,“ vyjádřil se Aleš, otec sedmileté Klárky z Lázní Bohdaneč.

Podle ředitele Základní školy Waldorfská Pardubice Milana Bartáka v lidech stále rezonuje minulost, kdy byla nejen waldorfská škola vnímána jako místo pro „jiné“ děti a mnozí si ji spojovali se zvláštními školami, kam se dávaly „děti za trest“. Waldorfská pedagogika usiluje o výuku pomocí zážitku. Předávání nové látky má být maximálně živé, obrazové, podněcující fantazii, oslovující tak nejen intelekt, ale i citovost. "Dáváme dětem šanci prožít normální dětství, nasávat svět a vnímat ho v souvislostech,“ uvedl Barták.

Současně upozornil, že to určitě není pro každého. Je totiž důležité styl výuky a celý přístup pochopit, zažít si ho a současně chtít spolupracovat. Hlavně proto pořádá Základní škola Waldorfská Pardubice během roku různé semináře a akce, na které mohou rodiče i děti přijít a se vším se seznámit.

Mezi pilíře výuky patří komunikace a prožitek. „Covid nám ukázal, jak moc důležité to pro děti je. Zejména na starších dětech nyní pozorujeme, jak moc jim chybí sociální dovednosti,“ doplnil Barták.

close Je přesně určeno, co se smí a co ne. info Zdroj: Deník/Magdalena Plivová zoom_in Je přesně určeno, co se smí a co ne.

„Osobně vidím velké pozitivum v tom, že učitelé rozvíjí děti jako individuality a vzdělávají je i v manuálních dovednostech. Líbí se mi učení se prožitkem, pohybem skrze vlastní tělo, skrze umění,“ zdůvodnila volbu přihlásit svou dceru na waldorfská školu Nina, jejíž dcera navštěvuje zdejší druhou třídu.

Setkala se i s názorem, že je to ostuda, když dítě neumí na konci první třídy číst a psát. „Za mě je tohle velký nesmysl. Každý máme jiné tempo, každý vnímáme a učíme se jinak. Díky tomu, že waldorf vychází z vývojové psychologie, není na děti vynaložen nesmyslný tlak, že musí všichni stejně v jednu dobu umět jednu věc,“ doplnila.

Jako hlavní důvody, proč přihlásila svou dceru na zdejší základní školu, uvedla další z maminek Lucie respekt k vývojovým stádiím dítěte, komunitní atmosféru, kolektivní myšlení, tvořivé prostředí a slovní hodnocení. Zároveň ale vyslovila obavy z horší sociální adaptace na běžnou formu společnosti, kterou bude přechod na střední školu. „Učitelé vedou děti přátelsky a nekonfliktně, jenže po přechodu na střední školu naráží na devalvaci vztahů a antipatie. Trvá jim déle se s touto tvrdou změnou vyrovnat,“ vyjádřila se Lucie.

Že přechod na klasickou formu výuku není pro děti z waldorfské školy snadný, potvrdila učitelka Jana Pelíšková z Gymnázia Pardubice Dašická. „Děti z waldorfu mají ze začátku problém s tím, že se jedná o odlišný styl výuky, než na který byly zvyklé. Rychle se ale adaptují a žádné rozdíly nejsou vidět,“ okomentovala Pelíšková.

Pro ty, kdo nechtějí opustit styl waldorfského vzdělávání, se nabízí přechod na waldorfské lyceum. Tyto střední školy se již nachází v Praze, Příbrami, Českých Budějovicích nebo v Ostravě. V Pardubicích zatím chybí, město již zahájilo první kroky, aby bylo lyceum otevřeno i zde, stejně jako nová waldorfská mateřská školka.