Fandit svým barvám vždy neznamená být lokálním patriotem. Své o tom ví i dva muži, které před hokejovým derby mezi Hradcem Králové a Pardubicemi oslovil Deník. I když se oba narodili v krajských metropolích, jejich srdce bije pro rivaly ze „znepřátelených" aglomerací. Český houslový virtuos Jaroslav Svěcený, coby rodilý Hradečák, fandí Pardubicím a „Pardubák" Aleš Kmoníček, generální manažer hradeckého Mountfieldu, právě Hradci Králové.

Aleš Kmoníček

Narodil jste se v Pardubicích, kde jste také jeden čas vedl zdejší fotbalový klub. Teď působíte v Hradci Králové. Jaké to je stát v čele a fandit týmu „nenáviděného" nepřítele?
Co se týče fandění, tak jsem asi jako malý kluk chodil na hokej v Pardubicích, ale když jsem dospěl, tak jsem se dostal do fáze, kdy jsem začal dělat agenta hráčům a spíše jsem je z Pardubic odváděl někam jinam. Prvními hráči byli Richard Král, Marek Zadina, Petr Jančařík a Radovan Biegl, které jsem přetáhl do Třince. Takže jsem se pak v hokeji pohyboval spíše obecně. Tam už poté nešlo o nějaké fandění Pardubicím, ale o práci. Když jsem začal někomu fandit naplno, tak to bylo v době, kdy jsem začal dělat manažera prvoligových hokejistů z Vrchlabí. Poté jsem se dostal do Hradce, což beru jako jeden z mých nejlepších sportovních a pracovních úspěchů. Od té doby jsem věrným fanouškem Hradce Králové a dělám vše pro to, aby hradecký hokej šel nahoru.

Když jste v sezoně 2011 nastupoval na pozici generálního manažera v Hradci Králové, tak jste asi ještě nemohl tušit, co se bude za pár měsíců dít a že jednou budete „hrát" proti svému rodnému městu?

To netušil nikdo ani náznakem. V té době jsme chtěli v Hradci hrát špici první ligy. A to, že se stalo to, co se stalo, tedy že do Hradce přišla z Českých Budějovic extraliga, to nemohl nikdo naplánovat. Domnívám se však, že to bylo pro Hradec Králové a především pro hokej zcela zásadní.
Aleš Kmoníček, generální manažer hradeckého hokejového klubu Mountfield HK.

Jak vzpomínáte na první derby?
Vzpomínám na něj rád. Byl to hodně očekávaný zápas, kdy jsem s Ondřejem Šebkem (manažer Pardubic) uzavřel sázku, kdy jsem po naší prohře šel do pardubické kabiny dát klukům svačinu. Zkrátka na to rád vzpomínám a těší mě, že v dalším derby se situace otočila a Hradec má od té doby kladnou bilanci.

Jak to, že fandíte Hradci, bere vaše okolí, které ví, že jste rodák z Pardubic? Hecujete se nějak před derby?
Celá moje rodina zaplaťpánbůh fandí jednoznačně Hradci a projevují se jako praví skalní fandové. Co se týče mých kamarádů, tak je mám takové, že jsou rozumní a vědí, že práce je práce. Někteří jezdí i na naše zápasy, ale dál fandí Pardubicím. S tímhle opravdu problém nemám. Sice se o tom bavíme, kdy se například snaží ze mě dostat názor na současnou situaci Pardubic, ale takové rozhovory hned rezolutně odmítnu. Věci týkající se Pardubic vůbec neřeším a řešit nechci.

Nevadí vám, že právě na derby chodí i „nepřizpůsobiví" fanoušci, kteří neřeší hru, ale svoji nenávist k soupeři?

Nemyslím si, že máme problémové fanoušky. Samozřejmě v každém táboře fans se najdou lidi, kteří se nejdou dívat na hokej, ale jdou vyvolávat problémy, ale stále se domnívám, že my máme velmi slušné příznivce. A že sem tam něco zaskřípne, tak to je naprosto běžné a nevyhneme se tomu. Obecně tak naši fanoušci nepatří jen k těm nejlepším, ale i nejslušnějším.

Jako rozený Pardubák si však nepřipadáte, že jste „na dvou židlích"?
Jsem na jedné a doufám, že pevné židli a řeším jenom Hradec. O nic jiného se nestarám.

Když se však člověk podívá na stránky hokejového klubu, není o místě vašeho narození žádná zmínka. Je to kvůli fanouškům, nebo je to jen zapomnětlivost?
To bude asi opomenutí. Já se za to nestydím. V současnosti bydlím kousek od Pardubic, kde jsem však vyrůstal, konkrétně v Polabinách. Takže jsem Pardubák, ale v současnosti vlastně i Hradečák a svůj původ nemám problém někde uvést. Pokud to na webových stránkách není, tak to rozhodně není kvůli tomu, že bych se bál, nebo se za to styděl.

Jaroslav Svěcený

Pocházíte z Hradce Králové, ale ví se o vás, že fandíte hokejovým Pardubicím. Bude tomu tak i v dnešním hokejovém derby?
Hokejové Tesle Pardubice jsem díky tátovi fandil už od dětství. Tehdy na ledě exceloval útok Martinec, Novák, Šťastný a v brance byl Lacký. Později jsem se potkal s Dominikem Haškem a s obdivem jsem sledoval, jak je talentovaný. Dodnes se s Hašanem přátelíme, v loňském roce jsem mu hrál na jeho krásném narozeninovém večeru. Tehdy byl jeden kraj Východočeský a já jsem se v něm narodil. Dnes jsou kraje dva a já se mám jako fanda octnout na dvou židlích? (smích).

Kdy jste začal Pardubicím fandit a co na to říkají vaši hradečtí přátelé?
V době, kdy jsem v Hradci chodil do ZDŠ (Základní devítileté školy), se tady nějaký mimořádný hokej nehrál, a tak ten pardubický jasně vévodil. Hráli v něm reprezentanti tehdejšího Československa a my na ně byli hrdí. I proto byla v mém okolí spousta lidí z Hradce, kteří jim fandili. Já jsem nikdy ,,neprožíval" rivalitu dvou vedle sebe fungujících měst, ale Hradec je samozřejmě mojí celoživotní srdeční záležitostí jako rodné město, které jsem vždy ctil a pomáhal mu, kde se dalo. Dlouhodobé sportovní fandovství je ale něco zcela jiného.

Zkomplikovalo vám vaše rozhodování, komu v hokejové extralize fandit, když hokejisté Hradce Králové koupili extraligu od Českých Budějovic?
Nebudu zastírat – přece jen trochu zkomplikovalo! Jsem ale dlouhodobě fanda následníků Martince, Haška a dalších. Hradeckým hokejistům však přeji rovněž trvalou extraligovou příslušnost.

Výsledky hokejového Dynama jsou v letošní sezoně hodně daleko za očekáváním. Dokáží se pardubičtí hokejisté podle vašeho názoru nakonec udržet v extralize?
Já jim to nesmírně přeji! Je to klub s velkou historií a obrovskou tradicí!