„To byl hodně dobrý krok. Dříve jsme z banky dostávali potraviny jen nárazově, někdy se nám stalo, že ani nebyly. Nyní máme dost potravin každý týden. Odebíráme je z pardubické i olomoucké banky,“ říká Ludmila Dostálová, ředitelka Charity v Moravské Třebové. Dostatek jídla pro sociálně slabší a potřebné lidi si chválí také v jiných organizacích v celém kraji.

Řetězce zásobují banky desítkami krabic měsíčně a na zásobách v potravinové bance je to znát. „Nový zákon nám určitě pomohl. Od Nového roku narostl oproti loňsku počet obchodů, které nabízejí přebytky bance,“ podotýká Věra Lipavská, zástupkyně ředitelky charity Nové Hrady, pod kterou krajská potravinová banka spadá.

V bance končí nejen potraviny určené k okamžité spotřebě, ale i ty trvanlivé a suroviny na vaření. „Darované množství potravin z našich prodejen v Pardubickém kraji se pohybuje v řádu několika naplněných krabic za měsíc. Nejčastěji jde o trvanlivé potraviny denní potřeby, jako je mouka, těstoviny, rýže nebo polévky. Jsou tam ale i cukrovinky a nápoje,“ sdělila Barbora Vanko, tisková mluvčí sítě prodejen Albert.

VĚTŠÍ AUTO A SKLAD
Některé řetězce počítají darované zboží na palety. Objevují se na nich krabice jídla s chybějící a poškozenou etiketou, porušeným obalem. „Ovoce ani zeleninu nebo pečivo bankám nenabízíme. V době stažení z prodeje už je totiž zboží nevhodné ke konzumaci,“ vysvětluje Zuzana Holá, mluvčí společnosti Lidl.

Více zboží pro potravinové banky znamená i větší nároky na vybavení. Větší automobil, sklad… I tak ale někdy banka nemůže veškeré nabízené potraviny přijmout. „Stalo se nám, že banka zboží odmítla, protože nebyla vybavena na převoz a uchování většího množství chlazených potravin,“ dodává Zuzana Holá.

MÁ TO SMYSL
Na hodnocení nové povinnosti pro obchodníky je podle vedení pardubické potravinové banky ještě čas. „Statistiky děláme jednou za rok. Nyní ještě dolaďujeme smlouvy s řetězci a jsme také dost vázáni mlčenlivostí,“ uvedla Blanka Vopařilová, ředitelka potravinové banky Pardubického kraje.

I tak ale už nyní pracovníci charit vidí, že nový zákon má smysl. Neplýtvá se a potraviny se dostanou k potřebným lidem. „Potravin pro rodiny v nouzi je teď dostatek. Souhlasím, že je větší výběr. Ovšem je nutné říci, že jde stále o mladou praxi a některé věci je potřeba dotáhnout,“ míní Pavel Šimon, vedoucí Šance pro rodinu a Centra náhradní rodinné péče v poličské charitě.

TAKÉ PRO BEZDOMOVCE
Jídlo z potravinové banky využívají nejen charity, ale i další organizace, které pracují se sociálně slabšími lidmi. „Potraviny dostávají i lidé bez domova, kteří jsou nyní ve františkánském klášteře. Máme také na starost několik rodin v regionu, za nimiž dojíždějí naši pracovníci. Ale nechceme, aby klienti byli na dodávkách potravin plně závislí. Máme nastavený systém, že dostanou třikrát nebo čtyřikrát a řešíme s nimi jejich životní situaci a problémy. Ale třeba v klášteře jsou i nemocní lidé, a ti dostanou jídlo vícekrát,“ přibližuje využití potravin z banky ředitelka třebovské charity Ludmila Dostálová.

Aktuálně potraviny do bank v celé republice nabízí více než 1 300 obchodů. To je o polovinu více než v prosinci loňského roku.

Co dělá potravinová banka?Shromažďuje zdarma potraviny, skladuje a rozděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc potřebným lidem.

Cíle potravinových bank:
• bojovat proti plýtvání potravinami
• dělit se o ně s těmi, kteří mají hlad
• obnovovat solidaritu mezi lidmi.

Svoji banku má i Pardubický kraj, její sklad se nachází v Chotovicích.
Potravinová banka Pardubice byla založena za účelem získávat zemědělské přebytky, přebytky produkce potravinářského průmyslu nebo neprodejné, ale poživatelné potraviny, ale také příspěvky shromážděné při veřejných sbírkách v supermarketech, ve školách…

Počátky potravinových bank v České republice sahají do roku 1992, kdy současný předseda České federace potravinových bank Ilja Hradecký založil první potravinovou banku v zemi.