Americký diagnostický manuál zná jen závislost na hraní on-line počítačových her. Závislost na mobilech tedy teoreticky neexistuje.
Nic to ale nemění na tom, že stále více lidí neudělá bez mobilu ani krok.

Množí se jedinci, kteří se neustále dívají na displej, a to i v restauracích, na sportovních utkáních či na koncertech. Takovým lidem se nestává, že si mobil zapomenou doma a pokud ano, ovládne je nervozita.
Nikola Havlíčková, 22letá studentka Univerzity Pardubice a blogerka, přiznává, že bez mobilu nedokáže vyjít z domu. „Já sama bych řekla, že jsem na něm závislá. Nejvíce času trávím na sociálních sítích," uvedla. „Ale pokud mám zábavu, telefon nepotřebuji," podotkla mladá žena.

S TELEFONEM V KAPSE SE CÍTÍ JISTĚJŠÍ

Další studentka Univerzity Pardubice Lucie Palounková přiznává, že se mobilem někdy baví i během přednášek na vysoké škole.

Nejvíce času jí zabírají sociální sítě Facebook a Instagram, jejichž prostřednictvím téměř neustále komunikuje s přáteli. „Bez mobilu ven moc nechodím, jen když se pohybuji v okolí domova. Cítím se jistější, když ho mám u sebe. Třeba kdyby se mi něco stalo, nebo kdyby někdo z mých přátel potřeboval pomoc," přiblížila 21letá studentka pardubické univerzity.

VOLÁNÍ ZA JÍZDY NEVADÍ, HORŠÍ JE PSANÍ SMS

Šestatřicetiletý Leoš z Pardubic je na mobilu stále kvůli své práci, hovory běžně přijímá i za volantem auta. Handsfree však nepoužívá a nevidí v tom problém. Jeho pozornost prý zůstává nenarušena.

„Horší než telefonování je psaní a čtení textových zpráv při řízení. Když volám, je to stejné, jako kdybych se bavil se spolujezdcem," obhájil svůj zlozvyk.

Nepamatuje si prý na žádnou nebezpečnou situaci, která by vznikla kvůli tomu, že při řízení auta drží jednou rukou u ucha mobil.

„Mezi mými známými jsou řidiči, kteří jsou schopni mít na klíně notebook a během jízdy vyřizují emailovou poštu," vyjádřil se muž z Pardubic.

Telefonování za volantem je však trestné. Podle policistů patří k poměrně častým prohřeškům a „odměňují" ho pokutou obyčejně ve výši 500 korun. Ale pokud se dotyčný hádá a zapírá, může dojít i ke správnímu řízení.

Děti neudrží pozornost. Ve třídách bez mobilů mají lepší výsledky

Bez mobilu ani ránu. Vždyť studenti stráví pětinu školního času právě jejich používáním. Z průzkumu americké organizace Common Sense Media vyplývá, že devět z deseti žáků posílá během výuky sms a bezmála každý desátý hraje ve vyučování počítačové hry.

Mobilní telefony jsou vůbec noční můrou nejednoho učitele. Řada kantorů také nesouhlasila s masovým zaváděním tabletů do škol, se kterým před časem přišel bývalý ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Na některých školách se už dokonce rozjel pilotní program, nicméně současná ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) míní, že by se k pronikání těchto pomůcek do výuky mělo přistupovat citlivě.

Na používání mobilů při vyučování jsou ale jednoznačnější názory. Jejich odpůrci se mohou opřít o dlouholetý výzkum amerického psychologa Larryho Rosena. Ten zkoumá děti již čtvrt století a tvrdí, že mobily způsobují u dětí narcismus, psychická onemocnění a agresivní tendence. To potvrzují i čeští odborníci. „Celkově mají děti s poruchami pozornosti problémy reflektovat okolí i sebe samy. Poruchy pozornosti nebo specifické poruchy učení se objevují poměrně často," řekla Deníku psycholožka a bývalá učitelka Lenka Kvěchová.

Výzkum London School of Economics ukazuje, že žáci škol, ve kterých je mobilní telefon zakázán, mají v průměru o 6,41 procenta lepší výsledky. Děti jsou přitom obrovskými konzumenty nových technologií. Žáci do 12 let stráví užíváním s mobilním telefonem, počítačem a u televize téměř šest hodin denně. Ve věku od 13 do 18 let dokonce o tři hodiny více.

Samotní studenti se ovšem určitým omezením nebrání. Ve studii Bernarda McCoye z univerzity v americké Nebrasce více než polovina studentů uvedla, že by souhlasila s nařízením proti vyrušování mobily v hodinách. Pro úplný zákaz telefonů, tabletů a počítačů se ale vyslovilo pouze devět procent z nich.

DIGITÁLNÍ DEMENCE, ÚZKOST A DEPRESE

Koncentrace je zřejmě jedním z pilířů úspěchu v životě. Dvě třetiny teenagerů ale věří, že věnovat se několika souběžným aktivitám nemá žádný vliv na kvalitu jejich práce.

Odborníci ovšem mají jasno. Pokud si mladí lidé učením nevybudují schopnost udržet pozornost, budou mít i později problém kontrolovat své emoce a empatii. Německý psycholog Manfred Spitzer, autor knihy Digitální demence, tvrdí, že důsledkem používání digitálních médií jsou poruchy čtení, úzkost, deprese či sklony k obezitě. „Porucha může být však způsobena dědičně. U dítěte s ADHD (pozn. red.: porucha pozornosti s hyperaktivitou) může být faktorů, které jsou příčinou, více. Média rozhodně nemohou za všechno," upozornila psycholožka Kvěchová.

Nicméně speciální pedagog a ředitel pedagogicko-
 psychologické poradny v Brně Libor Mikulášek učitelům radí, aby ve třídách provedli systémová opatření. „Posadit žáka dopředu a dát mu spolužáka, který ho vtáhne do děje. Důležitá je kontrola a činnosti jako utírání tabule či jiné drobné aktivity, které pozornost oživí," dodal Mikulášek.