Dlažební kostky s mosazným povrchem, u kterých se musí kolemjdoucí sklonit, aby si přečetl text, instaloval před domy obětí holokaustu.

Z Pardubic byly v prosinci 1942 vypraveny do Terezína dva transporty. Bylo jimi deportováno 1258 osob z města a širšího okolí. Většina z nich zahynula právě v Osvětimi. Konce války se dožilo pouze 92 z nich.
Kameny zmizelých připomínají oběti holocaustu. Jsou po celé Evropě

V Pardubicích 40 kamenů zmizelých vzpomíná na hrdinství a tragédii židovských obětí. Každý kámen nese příběh, včetně osudu Berty Roštejnské, která zachránila svou rodinu, ale sama zemřela v koncentračním táboře.

Pernerova 1868

Existují miliony příběhů obětí nacistického režimu, které museli v období druhé světové války nedobrovolně opustit svůj domov. Hrstku z nich připomínají právě kameny zmizelých. Jeden z nových kamenů přibyl na Pernerově ulici, před domem číslo popisné 1868, připomíná právě osud Berty Roštejnské.

„Vše je v pořádku, jsem klidná“

Mladá židovka se se svým manželem a dvěma dcerami přistěhovala do Pardubic za prací. Manžel měl obchod s látkami na rohu Pernerovy ulice a tehdejší Wilsonovy třídy, dnešní třídy Míru.

Stolpersteine aneb kameny zmizelých

Tento výraz se doslova překládá jako „kameny, o které je třeba klopýtnout“. Jedná se o dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku. Nejčastěji se nachází před domy obětí holokaustu a nacistického režimu. V Česku projekt začal v roce 2008. V Pardubicích oběti holokaustu připomínají kameny zmizelých od září 2020.

„Se začátkem okupace a vznikem protektorátu se na židovské obyvatelstvo začaly valit nejrůznější protižidovské zákony a nařízení, které je postupně připravily o práci, majetek, svobodu pohybu a postupně je vyčlenily ze všech sfér života,“ připomněl Petr Mücke ze Státního okresního archivu.

Zákony dopadaly i na smíšené rodiny, které se snažili chránit fingovaným rozvodem. Roštejnští se rozvodem snažili uchránit hlavně své děti, Bertu to ale stálo život. Dvoupokojový byt v prvním patře musela žena po rozvodu opustit a v roce 1942 byla nucena nastoupit do transportu do koncentračního tábora.

„Drahý, vše je v pořádku a jsem klidná. Buďte klidní a silní, já vám to samé slibuji. Jedeme ráno dál, pomalu si zvykáme. Na shledanou vás líbá vaše M.,“ napsala Berta Roštejnská těsně před transportem do Terezína, v písemné památce, kterou dochovala její rodina. Následně byla 23. dubna 1943 zařazena do transportu do Osvětimi.

„Z toho transportu, který obnášel dva tisíce lidí, byli téměř všichni ihned zavražděni. Z těch dvou tisíc lidí se konce války dožilo jen zhruba pět,“ dodal Mücke.

V pondělí 25. října se konalo slavnostní otevření pardubického Památníku Zámeček. Místo nacistického popraviště se proměnilo v pietní památník. Nový objekt má za cíl vyprávět příběhy hrdinů z Pardubic.
FOTOGALERIE: Vítejte v Památníku Zámeček. Tady bylo nacistické popraviště

Po 80 letech v Pardubicích, na místě, kde žena žila, zaklekl Günter Demnig, aby umístil pozlacenou vzpomínku do chodníku. Kolem stál hlouček lidí, včetně příbuzných mladé ženy, která se z transportu už nevrátila. „My toho moc nevíme, maminka - dcera Berty, o tom nikdy nemluvila. Když jsme byly malí, tak nás to ani nezajímalo, později o tom maminka nechtěla mluvit. Takže akorát náš děda, ten někdy něco vyprávěl, ale ve své podstatě toho moc nevíme,“ popsala paní Petržílková, vnučka Berty Roštejnské, která s rodinou přišla ke kameni položit květinu.

„Dneska je to pro nás takové zadostiučinění,“ dodala žena se slzami v očích.

Stolperstein

Každý kámen připomíná jednu konkrétní osobu prostřednictvím textu na mosazné destičce, kde je uvedeno jméno, datum narození a úmrtí a místo transportu dané oběti.

V Pardubicích není moc tajemnějších míst, než je Larischova vila. Z honosné budovy, která původně patřila bohatému hraběti, se stalo popraviště gestapa. Místo zůstává v paměti lidí i kvůli smrti 194 českých vlastenců.
Temné dědictví Larischovy vily: popraviště gestapa ve stínu Pardubic

„Někdy je opravdu náročné dohledat životopisné údaje a adresy posledního svobodně zvoleného bydliště našich zmizelých sousedů a ověřit historická fakta. Považujeme ale za důležité, aby se na tyto naše spoluobčany nezapomnělo,“ dodala Renáta Růžičková ze Státního okresního archivu Pardubice.

Sklonit hlavu

Kameny bývají vsazovány do chodníku před domy, jejichž obyvatelé je museli v důsledku nacistické perzekuce opustit. Lidé se pak u kamenů často zastavují, aby si přečetli jména, která jsou malým písmem vyryta do mosazných destiček. I to je účel stolpersteinu. „Lidé musí sklonit hlavu, aby nápis přečetli, a tím se vlastně ukloní obětem, na které kámen vzpomíná,“ vysvětlil Mücke.

Günter Demnig

Do Pardubic vůbec poprvé zavítal také autor projektu, německý umělec Gunter Demnig, podle kterého je účelem kamenů také to, abychom jména odvlečených lidí zase navrátili do našich vzpomínek. Ten kameny osobně pokládá od roku 1992. V Pardubicích je nyní už na 40 Stolpersteinů. Kameny zmizelých se nacházejí nejen v ulicích Pardubic, Holic, ale i Litomyšle, Hlinska, Luže, Chrudimi nebo Poličky.

Kameny zmizelých v Pardubicích

V úterý 5. září 2023 přibylo v Pardubicích dalších deset kamenů zmizelých. Poprvé do Pardubic dorazil také zakladatel projektu, německý umělec Gunter Demnig. Vzpomínky proběhly v Pernerově ulici před domem čp. 1886, šest kamenů bude připomínat rodinu Freundovu před čp. 894 v Nerudově ulici, a před domem čp. 1598 v Teplého ulici, kde žili manželé Fürnbergovi se synem Kurtem.