„Účelem je, abychom jména odvlečených lidí zase navrátili do našich vzpomínek,“ vysvětlil německý umělec Gunter Demnig, který je autorem projektu a kameny osobně pokládá od roku 1992.

Za ta léta se iniciativa rozšířila natolik, že v současné době lze v Evropě nalézt asi 85 tisíc kamenů. „Každý rok přibývají další. Nadace má výrobní kapacitu 440 kamenů za měsíc. Bez ohledu na to, jaký je zájem. Nechtějí tu kapacitu navyšovat. Masovou výrobou kamenů by se ideově přiblížili masovému vyvražďování židů,“ přiblížil výrobu kamenů Petr Mücke ze Státního okresního archivu, který projekt v Pardubicích inicioval.

Komentář Deníku:

Z Pardubic byly v prosinci 1942 vypraveny do Terezína dva transporty. Bylo jimi deportováno 1258 osob z města a širšího okolí. Většina z nich zahynula právě v Osvětimi. Konce války se dožilo pouze 92 z nich
Hvězdy, kameny a dějiny. Historii si připomínáme, abychom se z ní poučili

Nový kámen stojí 132 euro a vyrábí se pouze v Německu. V té částce je skrytá i cena za dopravu a položení. Až na výjimky jezdí vzpomínkové kameny pokládat sám Demnig. „Naposledy jsme si kvůli koronaviru museli kameny položit sami,“ podotkl Mücke. Speciální čtverhranné dlaždice musí pokládat někdo, kdo má osvědčení, že může pracovat v památkové zóně.

Stolpersteine aneb kameny zmizelých

Tento výraz se doslova překládá jako "kameny, o které je třeba klopýtnout". Jedná se o dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku. Nejčastěji se nachází před domy obětí holokaustu a nacistického režimu. V Pardubicích oběti holokaustu připomínají kameny zmizelých od září 2020.

V Pardubicích je v současnosti 22 kamenů na šesti adresách. „Výběr těch osob samozřejmě není náhodný. My se v prvé řadě snažíme vybírat lidi, kde je nějaký potomek nebo člověk s vazbou na dnou oběť, kterého to potěší a bude o to mít zájem,“ přiblížila Renáta Růžičková ze Státního okresního archivu v Pardubicích, která stojí za výběrem osob, jimž připadne kámen zmizelých.

Kameny bývají vsazovány do chodníku před domy, jejichž obyvatelé je museli v důsledku nacistické perzekuce opustit. Lidé v Pardubicích se u kamenů často zastavují, aby si přečetli jména, která jsou malým písmem vyryta do mosazných destiček. I to je účel stolpersteinu.

Jediný se zastal Židů při jejich deportaci z Pardubic.
Jediný se zastal Židů při jejich deportaci z Pardubic. Zaplatil za to životem

„Lidé musí sklonit hlavu, aby nápis přečetli, a tím se vlastně ukloní obětem, na které kámen vzpomíná,“ vysvětlil Mücke.

Vsazením kamenů práce nekončí.

V České republice projekt začal roce 2008. V Pardubicích se první kámen nesoucí jméno konkrétního „zmizelého“ objevil v roce 2020.V České republice projekt začal roce 2008. V Pardubicích se první kámen nesoucí jméno konkrétního „zmizelého“ objevil v roce 2020.Zdroj: Státní okresní archiv Pardubice

Přestože se zdá, že památka na zavražděné pardubické židy je trvalá, o kameny se musí pečovat. Žádnou speciální údržbu ale nevyžadují. „Kameny čitelné zůstávají. Na povrchu betonové kostičky je mosazná destička, na které jsou vyraženy životopisné údaje. Loni jsme je s kolegyní byli dokonce přeleštit,“ řekl Mücke.

Iniciátoři z pardubického archivu by si přáli, aby se do péče o kameny zapojily například školy. „Byli bychom rádi, kdyby děti jednou za čas kameny přeleštily a současně se o nich dozvěděly více,“ nechala se slyšet Růžičková.

Kameny zmizelých
Kameny připomenou odvlečené Židy

V České republice projekt začal v roce 2008. V Pardubicích se první kámen nesoucí jméno konkrétního „zmizelého“ objevil v roce 2020.

Židé v Pardubicích

Z Pardubic byly v prosinci 1942 vypraveny do Terezína dva transporty. Bylo jimi deportováno 1258 osob z města a širšího okolí. Většina zahynula v Osvětimi. Konce války se dožilo pouze 92 z nich. Jen z okruhu pardubické židovské náboženské obce bylo ve vyhlazovacích táborech povražděno 546 lidí.

„Ta časová prodleva je velká, ale do té doby to nikoho neoslovilo natolik, aby se rozhodl, že pro to něco udělá. Při své práci v okresním archivu se často setkáváme s materiály upomínajícími na život a činnost členů pardubické židovské obce před válkou,“ dodala Růžičková.

„Domníváme se, že tato kdysi pro město významná komunita a její tragický osud dnes upadá v zapomnění a kameny zmizelých jsou jednou z možností, jak tuto skutečnost napravit,“ shodli se kolegové z pardubického archivu.

V letošním roce v Pardubicích přibude osm dalších kamenů, další se objeví také v Holicích. Na 27. leden připadá mezinárodní den památky obětí holocaustu.